By ssiips_admin

qwertz-3.jpg

Kulatý stůl – Volby do Evropského parlamentu

Téma voleb do Evropského parlamentu nabírá s jejich blížícím se datem stále více na důležitosti. I proto se na Fakultě sociálních studií rozhodli členové Studentské sekce IIPS zorganizovat Kulatý stůl o této problematice. Ten se konal 15.11.2018 v Aule FSS. Pozvání přijali Jan Pátek, který hovořil o předvolební situaci v kontextu veřejného mínění v zemích EU, Kateřina Blažková nám představila iniciativu Tentokrát budu volit a Natalie Šťastná nám mimo jiné přiblížila možnosti stáží v Evropském parlamentu.

Tento kulatý stůl se konal především s důrazem na blížící sa volby v květnu 2019 a též veřejné mínění a informovanost nejen občanů České republiky o EP. V úvodu nám pan Pátek priblížil úlohu EP ve fungování Evropské unie a statistiky eurobarometru o volební účasti v členských státech. Poukazoval především na přetrvávající euroskepticismus v ČR a na Slovensku, jehož nárůst můžeme pozorovat ze statistik o volební účasti vo volbách do EP.

O důležitosti, která sa přisuzuje nejbližším volbám do EP příští rok, nemůžeme pochybovat. Současný politický vývoj v členských státech a jejich postoj k EU se může negativně odrazit ve složení parlamentu ve smyslu toho, že může nastat situace, kdy bude v evropské unii těžší shodnout sa na pravidlech a přijímat kompromisy. Naši hosté tak těmito úvahami ukazovali, že skutečně záleží na hlasu každého voliče.

Studenti se též dozvěděli o platformě tentokratbuduvolit.eu, jejíž hlavní úlohou je zvyšovat volební účast v ČR a zapojit tak co nejvíce lidí do sdílení informací o EP. Kromě této platformy může každý z nás podat pomocnou ruku při prezentaci evropských voleb mezi širokou veřejností – organizací diskuzí ve městech, sdílením aktualit na sociálních sítích anebo jako dobrovolník. Pro aktivnější studenty představila Natalie Šťastná možnosti stáže v EP přímo v Bruselu, kde mohou do dění voleb nahlédnout i z té druhé strany.

V diskuzi nechyběly otázky týkající se příčin nízké volební účasti do EP a klesající podpory EU ze strany veřejnosti. Jak poukazovali naši hosté – ta sa často spojuje právě s nedostatatkem informací a šířením mýtů o EU. Věříme, že tento Kulatý stůl přinesl studentům cenné informace a bližší pohled do fungování EU a voleb do EP 2019.

IMG_8915.jpg

Rozprava nad skleničkou – prof. Holzer

5.listopadu se uskutečnila první Rozprava nad skleničkou tohoto semestru. Naše pozvání přijal pan profesor Holzer, se kterým jsme diskutovali o stoletém výročí Československa. Členové spolku tak měli unikátní možnost se dozvědět víc a podiskutovat o různých úrovních a dimenzích vnímání tohoto důležitého milníku v českých a slovenských dějinách.

MD-1_1.jpg

Masarykovy debaty – teze: „Eutanazie by měla být legalizována“

Měla by Česká republika následovat příklad některých evropských zemí a povolit asistovanou sebevraždu či eutanazii? Jaké jsou výhody a rizika podobného zákona? Jaké pravidla by měly být nastaveny, aby se zabránilo jejímu zneužití? Nejen na tyto otázky se pokusili odpovědět hosté Masarykovy debaty, jenž je už třetím rokem organizovaná Studentskou sekcí IIPS. Masarykovy debaty již tradičně probíhají dle formátu tzv. oxfordské debaty, tudíž teze „Eutanazie by měla být legalizována“ nebyla proklamací názoru, nýbrž formulací, kterou jedna strana zastává a druhá rozporuje. Tým PRO tezi reprezentovali PhDr. David Černý, Ph.D., věnující se filozofii v oblasti etiky, bioetiky, filosofie práva a personální ontologii, a PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D., filozof, zaměřující se na filozofii mysli a jazyka, filosofii vědy (biologie) a estetiky. Na straně PROTI tezi jsme měli možnost vyslechnout si MUDr. Ondřeje Slámu, Ph.D., onkologa, specialistu na paliativní medicínu a předsedu České společnosti paliativní medicíny, a spolu s ním prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc., dr.h.c. předního českého onkologa a předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti J.E. Purkyně.

Před začátkem události proběhlo v publiku hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 61 %, PROTI 20 % a nerozhodnutých bylo 19 % zúčastněných. První v debatě promluvil David Černý, který se zaměřil na eutanazii z pohledu morální přijatelnosti. „Je smrt špatná?“ I na tuto otázku se pokusil ve své řeči odpovědět a dále na ní vysvětlit, že smrt lze chápat jako morálně správnou. Dle jeho slov je hlavní chovat se dle etiky, jelikož etika by nás měla chránit a vést v životě. Na toto pak reagoval Ondřej Sláma, jenž vycházel ze své lékařské praxe, na základě které zastává názor, že dříve, než bychom se rozhodli pro legalizaci eutanazie by bylo vhodnější dále rozvíjet a zdokonalovat podporu těžce nemocným pacientům v podobě paliativní péče. Tato péče dle jeho názoru může změnit pohled pacienta tím, že pomůže zachovat jeho důstojnost i v posledních fázích života. Z opačného názorového týmu na předchozí řečníky zareagoval Tomáš Hříbek, který neměl k tezi jednoznačný postoj, a souhlasil s morálním aspektem a právem sám o svém životě rozhodnout, avšak v současné době by doporučil se zaměřit, stejně jako uvedl Ondřej Sláma, na zvýšení dostupnosti a kvality paliativní péče. Poslední se k tématu vyjádřil Jiří Vorlíček, jenž argumentaci postavil na premise, že dobrý život je takový, když je člověk spokojený. Proto je nutné mluvit s pacienty, porozumět jim a zjistit, co pacient požaduje od konce života. Na závěr debaty se všichni řečníci dá se tvrdit shodli, že z morální stránky nemají ani jeden vyhraněný postoj proti legalizaci eutanázie, avšak současně se přiklání k názoru, že v současné době není legislativa pro eutanazii vhodně zpracována a jsou zde stále nedostatky v péči o pacienty, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu, a proto by dávalo větší smysl se zaměřit na rozvoj právě této oblasti zdravotnictví.

V pomyslné druhé části Masarykovy debaty následovaly otázky z řad diváků, které se týkaly mj. jak pohlížet na volbu eutanazie u lidí s degradující nemocí, dále jak by mohl vypadat daný souhlas s eutanázií nebo zda by se pro eutanazii mohl rozhodnout i zdravý člověk z jakéhokoli důvodu. Na závěr proběhlo v publiku opakované hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 64 %, PROTI bylo 22 % a nerozhodnutých zůstalo 14 % přítomných. Věříme, že debata přinesla množství nových pohledů na téma legalizace eutanázie a přispěla k hlubšímu zamyšlení se nad kladnými i negativními změnami, jež by mohla tato kontroverzní žádost od pacienta mít pro jedince i pro společnost.

 

JS-1_1.jpg

Kulatý stůl – (Ne)poražený ISIS

První ze série Kulatých stolů organizovaný Studentskou sekcí IIPS se konal ve čtvrtek 25. října 2018 na Fakultě sociálních studií MU. Na stále aktuální a íce diskutované téma terorismu na Blízkém východě přijal pozvání Jakub Szántó, český novinář a reportér působící v tomto regionu.

V úvodu své řeči nám přiblížil klíčové milníky vzniku Islámského státu tak, jak ho známe dnes, a taky chronologický průběh jeho nástupu k moci. Jednalo se hlavně o vztah Islámského státu k Al-Káidě a o jejich základní ideologické a strategické rozdíly, jelikož většina lidí si pod názvem ISIS představí hned několik teroristických hnutí. Řeč byla i o tom, jak funguje propaganda strachem a jak v kombinaci se samovražednými atentáty šíří Islámský stát svou ideologii do světa. Hodnotný byl i pohled novináře na aktuální dění na Blízkém východě a poválečnou správu oblastí vojenskými složkami.

Studenti se nepochybně nejvíce těšili na diskuzi a taky na zážitky a zkušenosti našeho hosta, které získal během natáčení reportáží a rozhovorů s domácím obyvatelstvem ve válkou zničených oblastech. Měli jsme možnost podívat se na množství fotek a dvě reportáže ze zdevastované oblasti. Na odlehčení přišlo následně pár vtipných historek z novinářské branže. Jelikož každá mince má dvě strany, i takováto práce novináře se sebou kromě zážitků a vzrušení nese i dávku nebezpečí a pohledů na tragické osudy lidí. Pan Szántó nám tak všem přiblížil druhou stránku jeho práce, kterou si mnozí lidé neuvědomují a taky to, jak se s tím vyrovnáva on a jeho kolegové.

Autor textu: Lukáš Sabol

33689840_1895930383796785_4444692935430111232_o.jpg

Masarykovy debaty – teze: „Obsah internetu má být regulován“

Poslední ze série Masarykových debat v tomto školním roce, organizovaná Studentskou sekcí IIPS, se opět konala na aktuální a ve společnosti často skloňované téma – svoboda internetu. Diskuze o tezi „Obsah internetu má výt regulován“ proběhla 15. 5. na Fakultě sociálních studií MU za moderace Ivany Šmelové. Jak bývá zvykem, v debatě se proti sobě střetly dva týmy řečníků se vzácnými znalostmi a zkušenostmi v dané problematice. Tým ZA tezi reprezentovali Ing. Mgr. František Kasl, doktorandský student ústavu práva a technologií, a Ing. Igor Šenkarčin, vedoucí NGO Cyber STRING zaobírající se kybernetickou bezpečností. Na straně PROTI tezi jsme měli možnost vyslechnout si Tomáše Vymazala, poslance PS PČR za Pirátskou stranu, a doc. Mgr. Jakuba Macka, Ph.D.,sociologa médií z Katedry mediálních studií a žurnalistiky.

Před začátkem události proběhlo v publiku hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 28 %, PROTI 58 % a nerozhodnutých bylo 14 % zúčastněných. Debatu otevřel František Kasl, jenž se ve své řeči zaměřil zejména na právní hledisko problematiky. Ostatním řečníkům i publiku představil možné hrozby internetu od nevhodného obsahu pro děti po šíření rasistických a extremistických myšlenek. Právní řád v podobě, v němž ho známe, je těžko aplikovatelný na virtuální internetové prostředí, a řečníci tak poté polemizovali také o tom, jak by měla skutečně efektivní regulace internetu vypadat. Internet nám totiž poskytuje obrovské množství možností ke komunikaci a vyjádření vlastních myšlenek, je však důležité nést za svůj projev a činy zodpovědnost, a to nejen v „reálném“ světě.

Strana proti tezi argumentovala tím, že prostředí internetu již nyní podléhá jisté regulaci a má svá zavedená pravidla, proto je namístě otázka, zda je současná situace natolik nebezpečná, aby požadovala omezování svobody internetu. Docent Macek se dále zaměřil na skupiny internetových uživatelů – média, společnosti a firmy, IT techniky i běžné uživatele – a na to, jak by je případná omezení mohla zasáhnout. Odpůrci teze poukazovali také na skutečnost, že určit kritéria, podle nichž bychom určovali, co už na internet nepatří, by bylo velmi těžké. Tato problematika se stává čím dál více diskutovanou v souvislosti s omezováním svobody slova a projevu či svobody shromažďovat se.

V průběhu moderované diskuze, která následovala po individuálních projevech, se hosté shodli na jednom: internet je zdrojem informací, který může být díky svobodě s ním spojené lehce zneužitelný k šíření nenávisti či klamavé propagandy (dnes známé jako tzv. fake news). Následné otázky z řad diváků se týkaly mj. problému kritického myšlení či nedávného skandálu Facebooku s Cambridge Analytica. Na závěr proběhlo v publiku opakované hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 29 %, PROTI bylo 57 % a nerozhodnutých zůstalo 14 % přítomných. Věříme, že debata přinesla množství nových pohledů na téma bezpečnosti na internetu a přispěla k lepšímu pochopení této problematiky.

Autor: Lukáš Sabol
Překlad a korektura: Klára Klečková

IMG_4258.JPG

Exkurze Budapešť

V dňoch 3. a 4. mája sa členovia SS IIPS spolu so svojimi spolužiakmi z FSS vydali na exkurziu do Budapešti. Prvý deň sa niesol v znamení návštevy Veľvyslanectva ČR v Budapešti, kde skupinu prijal pán veľvyslanec Juraj Chmiel spolu so zástupkyňou misie pani diplomatkou Alenou Jermářovou. Debata započala predstavením misie, rozpravou nad súčasnými česko-maďarskými vzťahmi, vnútropolitickou situáciou v krajine. Pán veľvyslanec následne skupine predstavil svoje štrnásťročné pôsobenie naprieč africkým kontinentom, na ktoré študenti reagovali položením množstva zaujímavých otázok. Na záver mali študenti možnosť prezrieť si budovu zastupiteľského úradu.

Po veľvyslanectve čakala študentov návšteva regionálneho zastupiteľstva Červeného kríža (International Committee of the Red Cross a International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies), kde skupinku prijal vedúci delegácie Fréderic Fournier a Organization Development and Capacity Building Coordinator pán Gurgen Boshyan. Páni pripravili študentom prezentáciu, ktorá detailne predstavila úlohu Červeného kríža naprieč celým svetom, predstavila výzvy, s ktorými sa organizácia v súčasnosti stretáva či načrtla ukotvenie organizácie v rámci medzinárodného práva. Po prezentácii nasledovala takmer hodinová debata so študentmi plná zaujímavých otázok a odpovedí.

Svoj prvý deň študenti zakončili spoznávaním tajov mesta v bývalej židovskej štvrti.

Druhý deň exkurzie sa započal návštevou Országházu, teda sídla maďarského parlamentu, kde študenti absolvovali skupinovú prehliadku spolu s dynamickým výkladom. Následne sa skupinka rozdelila a rozpŕchla naprieč Budapešťou navštíviť múzeá či posadiť na pravý maďarský guľáš.

Všetkým účastníkom v mene SS IIPS za účasť na exkurzii ďakujeme a tešíme sa na ďalšie stretnutie!

Autor: Bc. Andrea Ratkošová

DSC_0268.JPG

Studentská konference – Krize současné politiky

Historicky první studentská konference pořádaná Studentskou sekcí IIPS se uskutečnila ve čtvrtek 15. 3. 2018 na půdě Fakulty sociálních studií MU v Brně. Konference nesla název Krize současné politiky a byla rozdělena do tří panelů, v rámci nichž se nám představili studenti různých stupňů studia nejen z domácí Fakulty sociálních studií, ale také z Prahy, Olomouce, Hradce Králové či Plzně.

Konferenci svým úvodním slovem zahájil profesor Vít Hloušek, předseda Mezinárodního politologického ústavu. Poté následoval panel Česká republika, kde bylo možné vyslechnout Ladislava Zemánka s jeho prací Liberální demokracie v krizi? Následně se Jonáš Syrovátka věnoval tématu České volby v éře dezinformací. Další panelista, Tibor Vocásek, se zabýval analýzou nedůvěry České republiky k institucím EU v době krize. S posledním příspěvkem na téma Místní referenda v České republice v období 2006–2016 vystoupila Barbora Burešová. Moderování panelu se ujal vedoucí katedry politologie FSS MU docent Stanislav Balík.

Po obědové pauze následoval panel Evropa, který moderoval ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. Zde jsme se od Barbory Kajanové dozvěděli, jaký je vývoj postavení krajně pravicových politických stran v rámci stranických systémů Dánska, Švédska a Finska v souvislosti s migrační krizí. Milan Podmaník představil, jaká témata a jazyk používala Kotlebova Ľudová strana Naše Slovenko v kampani před parlamentními volbami. Jak reagovala Evropská služba pro vnější činnost na vznikající bezpečnostní krizi v Evropě, nám pověděl George Tabe. Panel zakončil Ondřej Hapala s analýzou efektivity konceptu bojové skupiny EU.

Po přestávce na kávu a občerstvení pokračovala konference třetím panelem, který se věnoval světové politice. Moderování se ujal doktor Martin Hrabálek. O mírovém procesu v Kolumbii, který mediovala Kuba v letech 2012–2016, jsme se dozvěděli od Davida Broula, na nějž navázal Milan Školník, který mluvil o krizi v Kolumbii v kontextu mírového procesu. Jaký vliv měla výstavba GERD na krizi egyptské politiky, osvětlil Jakub Mazanec. Poslední příspěvek celé konference, který představila Lucie Bohdalová, se pak věnoval genderové politice v misích NATO v Afghánistánu perspektivou policy paradoxu.

Po každém panelu následovala diskuze, do které se účastníci konference aktivně zapojovali a vystupujícím kladli zajímavé dotazy ohledně jejich prací. Celou konferenci během dne navštívila necelá stovka hostů především z řad studentů, avšak studentské příspěvky si přišli vyslechnout i někteří akademičtí pracovníci a další hosté. Díky konferenci jsme se mohli přesvědčit, že i studenti dokáží přijít s velmi kvalitními výzkumy. Na oplátku za odvahu svůj výzkum prezentovat dostali panelisté cennou zpětnou vazbu. Podle zájmu studentů věříme, že konference byla velmi inspirativní také pro ty, které tvorba závěrečných prací a dalších výzkumů teprve čeká.

Autor: Studentská sekce IIPS

IMG_0082.JPG

Masarykovy debaty – teze: „Veganství není zdravé“

V úterý 3. 4. 2018 proběhla v brněnském kině Scala další ze série Masarykových debat organizovaná týmem Studentské sekce IIPS, tentokrát na téma veganského stravování. Debatu, jejíž teze zněla „Veganství není zdravé“, moderovala Ivana Šmelová. Pozváni byli jako obvykle čtyři hosté: ZA uvedenou tezi Prof. Ing. Jana Dostálová, Csc – profesorka na FPBT VŠCHT v Praze, a doc. Pavel Kohout – místopředseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče. PROTI tezi debatovali MUDr. Radana Dymáčková – vedoucí lékařka Oddělení radiační onkologie v Masarykově onkologickém ústavu, a Jan Müller – trenér thajského boxu a dlouholetý vegan. Před zahájením samotné debaty proběhlo v publiku hlasování, v němž se nadpoloviční většina diváků vyjádřila PROTI uvedené tezi, tedy za veganské stravování.

V úvodu debaty měl každý z uvedených řečníků sedm minut na svou řeč a poté proběhla moderovaná diskuze hostů. Po jejím skončení dostalo publikum prostor pro své dotazy, kterých nebylo málo.

Ze strany podporující tezi nechybělo na úvod představení několika pozitiv, které s sebou veganské stravování přináší, následovalo však také množství s ním spojených negativ. Mezi hlavní argumenty této strany patřil negativní vliv veganské stravy na dětský organismus či malá informovanost většiny veřejnosti o správném veganském stravování. Na slabou informovanost poukazoval zejména pan docent Kohout, jenž vycházel ze svých lékařských zkušeností a rozhovorů s pacienty.

Argumenty proti tezi byly taktéž pestré a týkaly se zejména etické stránky veganství a pozitivního vlivu tohoto stylu stravování na životní prostředí. Hosté podporující veganství poukazovali také na současnou stále větší dostupnost veganských potravin, připustili však, že je důležité mít stravu pestrou a hlídat si potřebné zastoupení všech důležitých látek. Zajímavým okořeněním debaty byly zkušenosti dlouholetého vegana, sportovce a trenéra thajského boxu Jana Mullera, který publiku přiblížil to, jak se stravuje on sám.

Během moderované části diskuze se hosté věnovali zejména ekologické stránce veganství či kvalitě různých veganských výrobků.

Otázku, zda lidé díky představeným argumentům změnili svůj názor, zodpovědělo opětovné hlasování po skončení debaty. Dopadlo totožně jako první, tedy ve prospěch veganství.

Veganské stravování a s ním spojený životní styl jsou v poslední době často diskutovaným tématem. I proto nejspíš proběhlá debata vyvolala široký zájem veřejnosti a jistě přinesla množství zajímavých názorů, ať už ve prospěch této stravy či proti ní.

Autor: Lukáš Sabol
Překlad a korektura: Klára Klečková

29355272_961388524011658_6716886236734352469_o.jpg

Aktivní zálohy AČR – Kulatý stůl

Ludvík Cimburek – Aktivní zálohy AČR

V pondělí 23. dubna jsme na Fakultě sociálních studií přivítali ing. Ludvíka Cimburka, externího poradce náčelníka Generálního štábu AČR pro oblast aktivních záloh. Tématem byly Aktivní zálohy, o kterých je v poslední době slyšet čím dál tím více. V první části pan Cimburek osvětlil jejich význam a využití dle Obranné strategie ČR, podmínky vstupu a benefity, které z něj plynou, a také pro zájemce cenné postřehy a informace ze zákulisí. Těch se na akci sešel značný počet, a svými doplňujícími dotazy na možná budoucí využití Aktivních záloh i na konkrétní denní chléb “záložáka” vyplnili její druhou polovinu. Na Kulatý stůl přišli i již fungující příslušníci Aktivních záloh z řad studentů FSS i jiných fakult. Od těch ambicióznějších z nich pak padly i dotazy na přijímací řízení do elitních útvarů Aktivních záloh, zejména k rotě AZ u 601. skss, kterou Ludvík Cimburek osobně vede. Děkujeme všem hostům a zejména panu Cimburkovi za účast a zveme čtenáře na další Kulaté stoly, které v tomto semestru budeme pořádat.

Autor: Jakub Ondrůšek, Koordinátor kulatých stolů