By ssiips_admin

IMG_7176.jpg

Kulatý stůl – Britské odcházení a další výzvy

30. apríla sa na Fakulte sociálních studií MU konal ďalší zo série Kulatých stolů organizovaných Študentskou sekciou IIPS. Na Kulatý stůl s témou „Britské odcházení a další výzvy“ prijal pozvanie Michael Žantovský – psychológ, prekladateľ, spisovateľ, politik a diplomat. V rokoch 2009 – 2015 pôsobil ako veľvyslanec ČR vo Veľkej Británií, v súčasnosti je riaditeľom Knihovny Václava Havla. S hosťom sa rozprával a diskusiu moderoval Marek Bičan z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

Michael Žantovský má bohaté skúsenosti z oblasti diplomacie a politiky – okrem Veľkej Británie pôsobil ako veľvyslanec tiež v Izraeli a bol prvým veľvyslancom ČR v USA. Vďaka jeho kariére a poznatkov z mnohých oblastí sa dokáže fundovane vyjadriť nielen k historickému vývoju zahraničnej politiky ČR, ale tiež k jej súčasnému stavu a budúcemu smerovaniu.

Reč bola predovšetkým o formovaní českej zahraničnej politiky v 90. rokoch a výzvam, ktorým v tomto období vláda čelila. Pán Žantovský tak našim študentom a publiku priblížil zaujímavosti zo „zákulisia“ a rozhodovania o smerovaní ČR pri jej zapojení do západných štruktúr akými boli NATO a Európska únia. Nemenej zaujímavou časťou bolo zamyslenie sa nad súčasnou situáciou v EÚ s ohľadom na Brexit a nechýbala ani polemika nad budúcim smerovaním integračného procesu Únie.

Diskusia sa niesla v znamení otázok o odchode Veľkej Británie z EÚ a výzvach, ktoré toto rozhodnutie predstavuje pre zahraničnú politiku a medzinárodnú sféru. Pán Žantovský sa spolu s moderátorom v krátkosti tiež venovali problému Severného Írska, ktorý s Brexitom neoddeliteľne súvisí. Z pohľadu skúseného diplomata náš hosť priblížil i tému posledných izraelských volieb a ich významu.

Udalosť sa konala v spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Študentskou sekciou IIPS na FSS MU.

Autor: Lukáš Sabol

IMG_7067.jpg

Studentská konference 2019 – Evoluce politiky

25. apríla sa na Fakulte sociálnych štúdií konal druhý ročník študentskej konferencie organizovanej členmi Študentskej sekcie IIPS – tentokrát na zastrešujúcu tému „Evolúcia politiky“.

Medzi študentami vzniká stále viac zaujímavých prác, no je už menej príležitostí, ako ich verejne prezentovať. Študentské konferencie ponúkajú jedinečnú príležitosť pre študentov na to, aby mohli prezentovať svoje výskumné práce alebo ich návrhy pred verejnosťou a kolegami z univerzít. Takéto udalosti sú miestom zdieľania zaujímavých zistení a záverov, praktickej spätnej väzby a zlepšovania prezentačných zručností.

Na študentskej konferencii „Evolúcia politiky“ vystúpili so svojimi prácami nielen študenti z Brna a ČR, ale aj ich kolegovia zo Slovenska. Konferenciu zahájil svojím príhovorom novozvolený dekan FSS, prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., ktorý hostí privítal a poprial im veľa šťastia pri prezentáciách. Príspevky boli rozdelené do dvoch panelov: prvý panel venovaný evolúcii politiky v ČR a na Slovensku, v ktorom boli prezentované práce týkajúce sa geografie volebnej účasti, žien v krajnej pravici, modelov demokracie a volebných kampaní. Prvý panel a jeho diskusiu moderoval prof. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D.

Druhý panel bol venovaný téme evolúcie politiky vo svete, kde sme mali možnosť nahliadnuť do výskumov týkajúcich sa použitia sily v zahraničnej politike Veľkej Británie, výskumov moci malých štátov a tiež audiovizuálnej propagandy ISIS vo svete. Tento panel spolu s diskusiou moderovala Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D.

Súčasťou konferencie bol Kulatý stůl na aktuálnu spoločenskú tému „(D)evolúcia politiky v ére dezinformácií“, kde spolu diskutovali Kateřina Křivánková – Zvol si info, Jonáš Syrovátka – Prague Security Studies Institute, Josef Šíp – Fakescape a moderátor Jan Hruška zo Študentskej sekcie IIPS.  Naši hostia sa bavili o otázkach propagandy, kritického myslenia a vplyvu dezinformácií na vývoj politiky u nás a v zahraničí. Nechýbala ani téma sociálnych sietí a ich úloha pri formovaní názorov verejnosti a šírenia (dez)informácií.

Veríme, že táto študentská konferencia bola cennou skúsenosťou a zaujímavým zážitkom ako pre publikum, tak aj pre študentov, ktorí vystúpili so svojimi prácami.

Prehľad prezentujúcich študentov podľa jednotlivých panelov:

  1. Panel: Evolúcia politiky v Českej republike a na Slovensku

Moderátor: Lubomír Kopeček /FSS MU/

Dominik Kevický /PřF MU/: Kde sa chodí voliť? – Geografia volebnej účasti a jej vývoj v čase
Filip Ľupták /PrF UMB/: Westminsterský a konsenzuálny model demokracie v podmienkach Slovenskej republiky
Sára Cigánková /FSS MU/: Ženy v krajní pravici
Josef Šíp /FSS MU/: Vliv vzniku Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí na volební kampaň před volbami do PS 2017

  1. Panel: Evolúcia politiky vo svete

Moderátor: Jana Urbanovská /FSS MU/

Marek Bičan /FSS MU/: Použití síly v postimperiální zahraniční politice Velké Británie
Vojtěch Andrš /FSV UK/: Moc malých států: případ Gruzie 2004-2012
Tomáš Červenka /FSS MU/: Role audiovizuální propagandy ISIS při rekrutaci zahraničních bojovníků

Autor: Lukáš Sabol

IMG_1576.CR2-2.jpg

Masarykovy debaty – „Prostituce má byt v ČR legalizována“

Organizačný tím Študentskej sekcie IIPS na FSS pripravil pre verejnosť ďalšiu udalosť zo série Masarykových debát, tentokrát na tézu: „Prostituce má být v ČR legalizována“. PROTI navrhovanej téze debatovali: Igor Salomon – biznismen a majiteľ nočných, Leo Luzar – český politik (KSČM). Prezentovanú tézu obhajovali: Barbora Pšenicová – projektová manažérka neziskovej organizácie ROZKOŠ bez RIZIKA, Markéta Hronková – riaditeľka neziskovej organizácie La Strada, ktorá sa zaoberá problematikou obchodovania s ľuďmi. Priebeh debaty a záverečnú diskusiu moderovala Alica Sigmund Heráková.

V hlasovaní publika pred začiatkom debaty vyjadrilo 51% súhlas s tézou, 20% s tézou nesúhlasilo a 29% ľudí bolo nerozhodnutých.

Debatu svojím príspevkom otvorila pani Pšenicová, ktorá v statuse quo tejto problematiky vidí legislatívne vákuum, vďaka ktorému sú páchatelia trestných činov chránení viac ako obete. Významný problém súčasnej situácie v spoločnosti predstavuje tiež stigmatizácia a vytváranie predsudkov o ľuďoch, ktoré prostitúciu vykonávajú. Obe strany sa zhodli na tom, že tento problém sa netýka len žien, ale aj mužov.

Protistrana vo svojej argumentácií zdôrazňovala riziko zavedenia návrhu tézy v podobe presunutia prostitúcie do nelegálnych aktivít. Reč bola tiež o anonymite v prípade legalizovania prostitúcie a evidovaniu ľudí, ktorí sa tejto činnosti venujú – hostia PROTI téze poukazovali na zvýšené riziko stigmatizácie a vytvárania predsudkov v prípade schválenia tézy.

Naši hostia sa v reakciách na protistranu venovali aj otázke daní, obchodu s ľuďmi a tiež úlohe štátu a neziskových organizácií pri ochrane práv ľudí, ktorí vykonávajú prostitúciu. Otázky publika na našich hostí sa týkali právnej stránky legalizácie prostitúcie, problému cezhraničného obchodovania s ľuďmi, dobrovoľnej prostitúcie a jej sociálnych aspektov – dôchodky.

Po skončení debaty prebehlo v publiku ďalšie hlasovanie o téze, v ktorom sa 24% vyslovilo proti téze, 54% s tézou súhlasilo a 22% ľudí ostalo nerozhodnutých.

Autor: Lukáš Sabol

IMG_0516.jpg

Kulatý stůl – “Jak funguje vnitřní trh EU”

Organizačný tím Študentskej sekcie IIPS na Fakulte sociálních studií si pre verejnosť pripravil ďalší zo série Kulatých stolů, tentokrát na tému vnútorného trhu Európskej únie. Na Kulatý stůl „Jak funguje vnitřní trh EÚ“ prijala pozvanie Lucia Kleštincová, ktorá už niekoľko rokov pracuje v Európskej Komisií na Generálnom riaditeľstve pre vnútorný trh, priemysel a podnikanie.

Okrem predstavenia základných politík vnútorného trhu a ich fungovaniu bol úvod venovaný aj priblíženiu agendy Európskej komisie a možnosti kariéry v jej štruktúrach. Túto tému ocenili predovšetkým študenti, ktorí po úspešnom ukončení štúdia rozmýšľajú nad kariérou v európskych inštitúciách.

Jednou z najdiskutovanejších tém v súčasnom politickom a spoločenskom diskurze na európskej úrovni je nepochybne Brexit. S vystúpením Veľkej Británie z EÚ je spojený zložitý a náročný proces úpravy nových pravidiel a vyjednávaní o tom, ako budú vyzerať vzťahy Británie a členských štátov Únie v budúcnosti. Lucia Kleštincová sa venuje koordinácií prípravy EÚ na Brexit a preto nášmu publiku priblížila pracovnú záťaž a procesy spojené s vyjednávaním nových dohôd. Vnútorný trh a jeho spravodlivé fungovanie patrí medzi základné politiky EÚ a nesmie byť v žiadnom prípade ohrozené.

Záverečná diskusia sa vo svojej prvej polovici niesla v duchu Brexitu aj naďalej a študentov zaujímali novinky zo zákulisia vyjednávaní v Európskej komisii. Rovnako zaujímavá bola tiež polemika nad otázkou hospodárskej a menovej únie ako posledného stupňa integračného procesu.

Autor: Lukáš Sabol

IMG_20190225_160711.jpg

Kulatý stůl – Klimatická změna a její výzvy

V pondelok 25.2.2019 sa na Fakulte sociálních studií konal prvý Kulatý stůl jarného semestru. Organizačný tím Študentskej sekcie IIPS si pre študentov pripravil túto udalosť na jednu z najdiskutovanejších tém súčasnosti – klimatickú zmenu. Na tento Kulatý stůl s názvom „Klimatická zmena a jej výzvy“ prijal pozvanie Mgr. Alexander Ač, Ph.D., vedecký pracovník z Ústavu výskumu globálnej zmeny AV ČR.

Klimatická zmena je komplexnou problematikou a patrí nepochybne medzi najdôležitejšie problémy súčasnosti. Na úvod nám preto pán doktor Ač predstavil zmenu klimatu ako fenomén dnešnej doby, kde hovoril o náraste priemernej globálnej teploty a sprievodných javoch. Pre náš český a slovenský región je pozorovateľným javom trend sucha, ktorý má v budúcnosti narastať a už aj dnes môžeme pozorovať v niektorých oblastiach extrémne výkyvy.

Keďže odborným zameraním pána doktora je ekologická fyziológia rastlín, v rámci tejto témy nám priblížil zmenu ekosystémov pozorovateľnú aj v ČR. Táto zmena postihuje negatívne najviac smrekové lesy a nevylučuje sa ani kauzalita spojená so súčasným problémom kôrovca v lesoch.

V druhej časti svojho príspevku, ktorá sa týkala politickej úrovne, priblížil pán doktor najnovšie globálne trendy a iniciatívy v boji proti klimatickej zmene. S touto dôležitou témou súvisí napríklad aj narastajúci občiansky aktivizmus mladých, ktorý pozorujeme na sociálnych sieťach a vo svetových metropolách. Určite každý z nás počul o mladej Grete Thunberg, švédskej enviromentálnej aktivistke, ktorá je známa vďaka svojim študentským štrajkom a verejným vystúpeniam. Podobné iniciatívy vo svete vo forme nenásilných protestov vyzdvihol nielen náš hosť, ale aj prítomní študenti.

V záverečnej diskusii študentov zaujímali predovšetkým prognózy vedeckej komunity ku klimatickej zmene a tiež názor nášho hosťa ako ekológa na súčasné politické klimatické dohody. Zaujímavým bodom bola otázka klimatickej migrácie, ktorá môže predstavovať v budúcnosti globálny problém vzhľadom na dopady otepľovania Zeme.

qwertz-3.jpg

Kulatý stůl – Volby do Evropského parlamentu

Téma voleb do Evropského parlamentu nabírá s jejich blížícím se datem stále více na důležitosti. I proto se na Fakultě sociálních studií rozhodli členové Studentské sekce IIPS zorganizovat Kulatý stůl o této problematice. Ten se konal 15.11.2018 v Aule FSS. Pozvání přijali Jan Pátek, který hovořil o předvolební situaci v kontextu veřejného mínění v zemích EU, Kateřina Blažková nám představila iniciativu Tentokrát budu volit a Natalie Šťastná nám mimo jiné přiblížila možnosti stáží v Evropském parlamentu.

Tento kulatý stůl se konal především s důrazem na blížící sa volby v květnu 2019 a též veřejné mínění a informovanost nejen občanů České republiky o EP. V úvodu nám pan Pátek priblížil úlohu EP ve fungování Evropské unie a statistiky eurobarometru o volební účasti v členských státech. Poukazoval především na přetrvávající euroskepticismus v ČR a na Slovensku, jehož nárůst můžeme pozorovat ze statistik o volební účasti vo volbách do EP.

O důležitosti, která sa přisuzuje nejbližším volbám do EP příští rok, nemůžeme pochybovat. Současný politický vývoj v členských státech a jejich postoj k EU se může negativně odrazit ve složení parlamentu ve smyslu toho, že může nastat situace, kdy bude v evropské unii těžší shodnout sa na pravidlech a přijímat kompromisy. Naši hosté tak těmito úvahami ukazovali, že skutečně záleží na hlasu každého voliče.

Studenti se též dozvěděli o platformě tentokratbuduvolit.eu, jejíž hlavní úlohou je zvyšovat volební účast v ČR a zapojit tak co nejvíce lidí do sdílení informací o EP. Kromě této platformy může každý z nás podat pomocnou ruku při prezentaci evropských voleb mezi širokou veřejností – organizací diskuzí ve městech, sdílením aktualit na sociálních sítích anebo jako dobrovolník. Pro aktivnější studenty představila Natalie Šťastná možnosti stáže v EP přímo v Bruselu, kde mohou do dění voleb nahlédnout i z té druhé strany.

V diskuzi nechyběly otázky týkající se příčin nízké volební účasti do EP a klesající podpory EU ze strany veřejnosti. Jak poukazovali naši hosté – ta sa často spojuje právě s nedostatatkem informací a šířením mýtů o EU. Věříme, že tento Kulatý stůl přinesl studentům cenné informace a bližší pohled do fungování EU a voleb do EP 2019.

IMG_8915.jpg

Rozprava nad skleničkou – prof. Holzer

5.listopadu se uskutečnila první Rozprava nad skleničkou tohoto semestru. Naše pozvání přijal pan profesor Holzer, se kterým jsme diskutovali o stoletém výročí Československa. Členové spolku tak měli unikátní možnost se dozvědět víc a podiskutovat o různých úrovních a dimenzích vnímání tohoto důležitého milníku v českých a slovenských dějinách.

MD-1_1.jpg

Masarykovy debaty – teze: „Eutanazie by měla být legalizována“

Měla by Česká republika následovat příklad některých evropských zemí a povolit asistovanou sebevraždu či eutanazii? Jaké jsou výhody a rizika podobného zákona? Jaké pravidla by měly být nastaveny, aby se zabránilo jejímu zneužití? Nejen na tyto otázky se pokusili odpovědět hosté Masarykovy debaty, jenž je už třetím rokem organizovaná Studentskou sekcí IIPS. Masarykovy debaty již tradičně probíhají dle formátu tzv. oxfordské debaty, tudíž teze „Eutanazie by měla být legalizována“ nebyla proklamací názoru, nýbrž formulací, kterou jedna strana zastává a druhá rozporuje. Tým PRO tezi reprezentovali PhDr. David Černý, Ph.D., věnující se filozofii v oblasti etiky, bioetiky, filosofie práva a personální ontologii, a PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D., filozof, zaměřující se na filozofii mysli a jazyka, filosofii vědy (biologie) a estetiky. Na straně PROTI tezi jsme měli možnost vyslechnout si MUDr. Ondřeje Slámu, Ph.D., onkologa, specialistu na paliativní medicínu a předsedu České společnosti paliativní medicíny, a spolu s ním prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc., dr.h.c. předního českého onkologa a předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti J.E. Purkyně.

Před začátkem události proběhlo v publiku hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 61 %, PROTI 20 % a nerozhodnutých bylo 19 % zúčastněných. První v debatě promluvil David Černý, který se zaměřil na eutanazii z pohledu morální přijatelnosti. „Je smrt špatná?“ I na tuto otázku se pokusil ve své řeči odpovědět a dále na ní vysvětlit, že smrt lze chápat jako morálně správnou. Dle jeho slov je hlavní chovat se dle etiky, jelikož etika by nás měla chránit a vést v životě. Na toto pak reagoval Ondřej Sláma, jenž vycházel ze své lékařské praxe, na základě které zastává názor, že dříve, než bychom se rozhodli pro legalizaci eutanazie by bylo vhodnější dále rozvíjet a zdokonalovat podporu těžce nemocným pacientům v podobě paliativní péče. Tato péče dle jeho názoru může změnit pohled pacienta tím, že pomůže zachovat jeho důstojnost i v posledních fázích života. Z opačného názorového týmu na předchozí řečníky zareagoval Tomáš Hříbek, který neměl k tezi jednoznačný postoj, a souhlasil s morálním aspektem a právem sám o svém životě rozhodnout, avšak v současné době by doporučil se zaměřit, stejně jako uvedl Ondřej Sláma, na zvýšení dostupnosti a kvality paliativní péče. Poslední se k tématu vyjádřil Jiří Vorlíček, jenž argumentaci postavil na premise, že dobrý život je takový, když je člověk spokojený. Proto je nutné mluvit s pacienty, porozumět jim a zjistit, co pacient požaduje od konce života. Na závěr debaty se všichni řečníci dá se tvrdit shodli, že z morální stránky nemají ani jeden vyhraněný postoj proti legalizaci eutanázie, avšak současně se přiklání k názoru, že v současné době není legislativa pro eutanazii vhodně zpracována a jsou zde stále nedostatky v péči o pacienty, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu, a proto by dávalo větší smysl se zaměřit na rozvoj právě této oblasti zdravotnictví.

V pomyslné druhé části Masarykovy debaty následovaly otázky z řad diváků, které se týkaly mj. jak pohlížet na volbu eutanazie u lidí s degradující nemocí, dále jak by mohl vypadat daný souhlas s eutanázií nebo zda by se pro eutanazii mohl rozhodnout i zdravý člověk z jakéhokoli důvodu. Na závěr proběhlo v publiku opakované hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 64 %, PROTI bylo 22 % a nerozhodnutých zůstalo 14 % přítomných. Věříme, že debata přinesla množství nových pohledů na téma legalizace eutanázie a přispěla k hlubšímu zamyšlení se nad kladnými i negativními změnami, jež by mohla tato kontroverzní žádost od pacienta mít pro jedince i pro společnost.

 

JS-1_1.jpg

Kulatý stůl – (Ne)poražený ISIS

První ze série Kulatých stolů organizovaný Studentskou sekcí IIPS se konal ve čtvrtek 25. října 2018 na Fakultě sociálních studií MU. Na stále aktuální a íce diskutované téma terorismu na Blízkém východě přijal pozvání Jakub Szántó, český novinář a reportér působící v tomto regionu.

V úvodu své řeči nám přiblížil klíčové milníky vzniku Islámského státu tak, jak ho známe dnes, a taky chronologický průběh jeho nástupu k moci. Jednalo se hlavně o vztah Islámského státu k Al-Káidě a o jejich základní ideologické a strategické rozdíly, jelikož většina lidí si pod názvem ISIS představí hned několik teroristických hnutí. Řeč byla i o tom, jak funguje propaganda strachem a jak v kombinaci se samovražednými atentáty šíří Islámský stát svou ideologii do světa. Hodnotný byl i pohled novináře na aktuální dění na Blízkém východě a poválečnou správu oblastí vojenskými složkami.

Studenti se nepochybně nejvíce těšili na diskuzi a taky na zážitky a zkušenosti našeho hosta, které získal během natáčení reportáží a rozhovorů s domácím obyvatelstvem ve válkou zničených oblastech. Měli jsme možnost podívat se na množství fotek a dvě reportáže ze zdevastované oblasti. Na odlehčení přišlo následně pár vtipných historek z novinářské branže. Jelikož každá mince má dvě strany, i takováto práce novináře se sebou kromě zážitků a vzrušení nese i dávku nebezpečí a pohledů na tragické osudy lidí. Pan Szántó nám tak všem přiblížil druhou stránku jeho práce, kterou si mnozí lidé neuvědomují a taky to, jak se s tím vyrovnáva on a jeho kolegové.

Autor textu: Lukáš Sabol

33689840_1895930383796785_4444692935430111232_o.jpg

Masarykovy debaty – teze: „Obsah internetu má být regulován“

Poslední ze série Masarykových debat v tomto školním roce, organizovaná Studentskou sekcí IIPS, se opět konala na aktuální a ve společnosti často skloňované téma – svoboda internetu. Diskuze o tezi „Obsah internetu má výt regulován“ proběhla 15. 5. na Fakultě sociálních studií MU za moderace Ivany Šmelové. Jak bývá zvykem, v debatě se proti sobě střetly dva týmy řečníků se vzácnými znalostmi a zkušenostmi v dané problematice. Tým ZA tezi reprezentovali Ing. Mgr. František Kasl, doktorandský student ústavu práva a technologií, a Ing. Igor Šenkarčin, vedoucí NGO Cyber STRING zaobírající se kybernetickou bezpečností. Na straně PROTI tezi jsme měli možnost vyslechnout si Tomáše Vymazala, poslance PS PČR za Pirátskou stranu, a doc. Mgr. Jakuba Macka, Ph.D.,sociologa médií z Katedry mediálních studií a žurnalistiky.

Před začátkem události proběhlo v publiku hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 28 %, PROTI 58 % a nerozhodnutých bylo 14 % zúčastněných. Debatu otevřel František Kasl, jenž se ve své řeči zaměřil zejména na právní hledisko problematiky. Ostatním řečníkům i publiku představil možné hrozby internetu od nevhodného obsahu pro děti po šíření rasistických a extremistických myšlenek. Právní řád v podobě, v němž ho známe, je těžko aplikovatelný na virtuální internetové prostředí, a řečníci tak poté polemizovali také o tom, jak by měla skutečně efektivní regulace internetu vypadat. Internet nám totiž poskytuje obrovské množství možností ke komunikaci a vyjádření vlastních myšlenek, je však důležité nést za svůj projev a činy zodpovědnost, a to nejen v „reálném“ světě.

Strana proti tezi argumentovala tím, že prostředí internetu již nyní podléhá jisté regulaci a má svá zavedená pravidla, proto je namístě otázka, zda je současná situace natolik nebezpečná, aby požadovala omezování svobody internetu. Docent Macek se dále zaměřil na skupiny internetových uživatelů – média, společnosti a firmy, IT techniky i běžné uživatele – a na to, jak by je případná omezení mohla zasáhnout. Odpůrci teze poukazovali také na skutečnost, že určit kritéria, podle nichž bychom určovali, co už na internet nepatří, by bylo velmi těžké. Tato problematika se stává čím dál více diskutovanou v souvislosti s omezováním svobody slova a projevu či svobody shromažďovat se.

V průběhu moderované diskuze, která následovala po individuálních projevech, se hosté shodli na jednom: internet je zdrojem informací, který může být díky svobodě s ním spojené lehce zneužitelný k šíření nenávisti či klamavé propagandy (dnes známé jako tzv. fake news). Následné otázky z řad diváků se týkaly mj. problému kritického myšlení či nedávného skandálu Facebooku s Cambridge Analytica. Na závěr proběhlo v publiku opakované hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 29 %, PROTI bylo 57 % a nerozhodnutých zůstalo 14 % přítomných. Věříme, že debata přinesla množství nových pohledů na téma bezpečnosti na internetu a přispěla k lepšímu pochopení této problematiky.

Autor: Lukáš Sabol
Překlad a korektura: Klára Klečková