By ssiips_admin

DSC_0402.JPG

Kulatý stůl – Daniel Kroupa: „30 let svobody“

Na třetí Kulatý stůl dnešního semestru nazvaný „30 let svobody“, který se konal 14. listopadu 2019, naše pozvání přijal Mgr. Daniel Kroupa Ph.D. Byl studentem Jana Patočky, podepsal Chartu 77 a v revolučním roce byl také jeden z hlavních představitelů Občanského fóra. V devadesátých letech se stal postupně poslancem, senátorem a předsedou ODA.

V první části přednášky se pan doktor Kroupa ponořil do dějin od roku 1968. Komentoval hospodářskou politiku, obraz komunistické strany nebo nástup prezidenta Husáka. Poté jsme se plynule dostali k Helsinské konferenci v roce 1975 a podpisu závěrečného aktu, na nějž odpovídala slavná Charta 77. Následoval počátek 80. let a přesun k listopadu roku 1989.

Pan doktor se také rozpovídal o bytových seminářích, které vedl a kde přednášela i taková jména jako například Sir Geoffrey Howe. Nakonec se zaměřil na popisování vzniku Občanského fóra a jeho fungování s Václavem Havlem v čele. Popisoval i emoce, pocit strachu, který z něj opadl po pádu komunismu.

V druhé části byl prostor vyhrazen dotazům. Posluchači se ptali na výslechy v Bartolomějské ulici a na život disidentů v realitě komunismu. Řeč přišla i na udávání agentů StB, kteří byli všude přítomni, dokonce i mezi těmi nejbližšími přáteli. Jedna z posledních otázek padla také na téma působení disidentů v bezpečnostních složkách. Pan Kroupa se také vyjádřil k soudní moci, která podle něj měla být po revoluci řádně obměněna.

 Skromnost a nevídaná výřečnost vyzařovaly z celého Kroupova projevu, dokázal tak výborně představit osobní pohled na tak důležité události naší nedávné historie. Tyto události je více než vhodné si připomínat, tím spíše, že výročí 17. listopadu bylo jen tři dny od této besedy.

Autor: Pavla Sychrová

IMG_1204.jpg

Masarykovy debaty – teze: „Čeští vojáci mají odejít z Afghánistánu“

Masarykovy debaty – „Čeští vojáci mají odejít z Afghánistánu“

Dne 6. listopadu 2019 se uskutečnila další z řady Masarykových debat organizovaných SS IIPS na půdě FSS. Tématem této debaty byla teze: „Čeští vojáci mají odejít z Afghánistánu“. Česká armáda působí v Afghánistánu od května roku 2002 a misí pod vedením NATO a OSN se za tu dobu zúčastnilo 9000 českých vojáků, přičemž 14 z nich během bojů padlo. Momentálně se v Afghánistánu nachází přibližně 300 českých vojáků.

Proti tezi přijeli debatovat Fabián Baxa, plukovník ve výslužbě a Matyáš Zrno, novinář a publicista. Tvrzení teze obhajoval Ladislav Jakl, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, druhý host mající tezi obhajovat, Ivo Vašíček, bývalý člen Pirátské strany se z pracovních důvodů omluvil a na debatu nedorazil.

Před začátkem debaty proběhlo hlasování, přičemž se pro tezi vyslovilo 19 % zúčastněných, proti hlasovalo 62 % a nedokázalo se rozhodnout také 19 %.

Na začátku každý z hostů během sedmi minut vyjádřil svůj postoj. Debatu zahájil pan Fabián Baxa, který tvrdí, že samotný voják se nemůže rozhodnout, zda odejde z Afghánistánu, jelikož je osobou ve služebním poměru, a to kde bude sloužit určuje vláda. Dále poznamenal, že v dnešní době armáda neslouží pouze k obraně teritoria svého státu, ale jde především o obranu zájmů státu i mimo území, s tím souvisí i naše mezinárodní závazky vůči spojencům. Baxovi také dává větší smysl, řešit problém v místě vzniku než ho nechat expandovat a muset ho pak nákladněji řešit například na hranicích. Baxovi poté oponoval pan Ladislav Jakl, který si tvrdě stojí za tím, že by všichni cizí vojáci měli z Afghánistánu odejít, a hlavně tam nikdy chodit neměli. Argumentuje tím, že během misí v Afghánistánu nebyl nikdy stanovený jasný cíl a že Talibán, i za přítomnosti spojeneckých jednotek, zvětšil svá území. Argumenty typu spojeneckých závazků nebo šíření lidských práv a demokracie představují pro Jakla pouze fráze. Matyáš Zrno na opačné straně tvrdí, že boje v Afghánistánu mají pádný důvod, tím je série teroristických útoků v USA z 11. září roku 2001, které se částečně organizovaly na půdě tehdejšího Talibánu, jehož rozšíření se nyní spojenecká vojska snaží zabránit. Zrno také zdůrazňuje riziko rozpadu Afghánské vlády a následného propuknutí občanské války ve chvíli, kdy by tam nebyl kontrolován stav vojenskými silami.

Následně na sebe hosté po nějakou dobu reagovali, přičemž závěry byly vesměs podobné jako v úvodu, nakonec se však všichni tři aktéři shodli na tom, že zabývat se touto otázkou, tedy naší tezí, je důležité jak v politice, tak ve společnosti.

Ke konci debaty bylo položeno i několik poměrně různorodých otázek z publika, týkajících se například afghánské vlády nebo možné expanze Talibánu i za hranice Afghánistánu.

Na konci debaty proběhlo druhé hlasování, pro tezi tentokrát hlasovalo 11 %, proti tezi 73 % a 16 % zůstalo nerozhodnutých. Strana proti tezi tedy na svou stranu přetáhla 11 % diváků a dala by se označit za stranu vítěznou v této debatě.

Autor: Anna Woideová

pol-7.jpg

Kulatý stůl – „ČR na Blízkém Východě“

Ve středu 9. října se na Fakultě sociálních studií uskutečnil druhý Kulatý stůl podzimního semestru s názvem „ČR na Blízkém Východě“. Tentokrát pozvání přijal Petr Hladík, který působil jako velvyslanec v Ammánu a předtím také v Libyi, Izraeli či v Jordánsku. V současnosti pracuje na Ministerstvu zahraničí, kde je ředitelem odboru států Blízkého východu a severní Afriky.

V první části Kulatého stolu se pan Hladík rozhodl představit práci českých velvyslanců na jejich lokacích na Blízkém Východě. Zmínil, o co se zasloužila Česká republika ve státech jako jsou Izrael, Jordánsko, nebo také v Sýrii. Právě v syrském uprchlickém táboře Areesha se Čechům podařilo významně zlepšit podmínky k bydlení. Dále přišla řeč na roli Česka, které má hlavně stabilizační funkci na těchto územích a je také jedinou unijní zemí, která má v Damašku velvyslanectví. Pan Hladík připojil také své vlastní zážitky z návštěv, například z nemocnice v Aleppu.

Celkově pan velvyslanec vyzdvihl velké množství projektů, které ale jak sám poznamenal, bohužel nedokážeme prodat tolik, jako sportovní úspěchy České republiky.

V druhé části byl prostor vyhrazen diskuzi a dotazy studentů směřovaly především na konkrétní země blízkého Východu. Probrali jsme izraelské volby a dopad na Českou republiku, situaci v Jemenu nebo Egyptě a spolupráci ČR s dalšími institucemi, jako je například UNHCR. Došlo také na velmi aktuální téma – turecké intervence na sever Sýrie. Zde se Turecko po stažení vojsk USA snaží zemi zbavit údajných kurdských teroristů a zajistit místo pro uprchlíky ze Sýrie.

Návštěva pana velvyslance na naší fakultě byla příjemným a obohacujícím zážitkem deštivého odpoledne a my jsme rádi, že naše pozvání přijal.

Autor: Pavla Sychrová

P1070383.jpg

Kulatý stůl – Brexiting the European Union

25. septembra sa na Fakulte sociálnych štúdií konal prvý zo série Kulatých stolů v tomto semestri. Udalosť niesla názov Brexiting the European Union – a tak hosťom nebol nikto iný ako domáci expert na britskú politiku Mgr. Marek Bičan, ktorý pôsobí u nás na fakulte. Pravidelne komentuje britskú politiku pre Českú televíziu a mimo iné je taktiež bývalým predsedom Študentskej sekcie IIPS.

Pán Bičan nám na úvod priblížil aktuálne dianie okolo Brexitu nielen na úrovni Veľkej Británie, ale tiež Európskej únie. Vzhľadom na dátum konania udalosti vyzdvihol rozhodnutie britského Najvyššieho súduo tom, že prorogácia parlamentu bola protiprávna – čo otváralo priestor na polemiku nad vývojom situácie pre najbližšie dni.

Nemenej podstatná pre pochopenie toho, čo sa vo Veľkej Británii deje, bola časť venovaná samotnému referendu o Brexite z roku 2016. Predstavenie situácie v britskej politike pred referendom a úvaha nad tým, či je tento nástroj vhodné používať v takýchto otázkach, vzbudili medzi študentmi záujem a otázky, do záverečnej diskusie.

Budúcnosť vzťahu Veľkej Británie a EÚ je nejasná a každým ďalším dňom môže nabrať iný smer. Otázky na nášho hosťa sa preto týkali aj možných scenárov vývoja okolo Brexitu, jeho dopadov na britskú spoločnosťale aj toho, čo odchod Británie z EÚ bude znamenať pre Českú republiku. Pozornosť sme venovali tiež osobnostiam Borisa Johnsona, Theresy Mayovej či Jemeryho Corbyna a tomu, akú úlohu za posledné obdobie zohrali.

Veríme, že prednáška pána Bičana obohatila študentov o cenné pohľady na aktuálnu tému Brexitu a tešíme sa na ďalšie udalosti zo série Kulatých stolů.

Autor: Lukáš Sabol

IMG_7176.jpg

Kulatý stůl – Britské odcházení a další výzvy

30. apríla sa na Fakulte sociálních studií MU konal ďalší zo série Kulatých stolů organizovaných Študentskou sekciou IIPS. Na Kulatý stůl s témou „Britské odcházení a další výzvy“ prijal pozvanie Michael Žantovský – psychológ, prekladateľ, spisovateľ, politik a diplomat. V rokoch 2009 – 2015 pôsobil ako veľvyslanec ČR vo Veľkej Británií, v súčasnosti je riaditeľom Knihovny Václava Havla. S hosťom sa rozprával a diskusiu moderoval Marek Bičan z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

Michael Žantovský má bohaté skúsenosti z oblasti diplomacie a politiky – okrem Veľkej Británie pôsobil ako veľvyslanec tiež v Izraeli a bol prvým veľvyslancom ČR v USA. Vďaka jeho kariére a poznatkov z mnohých oblastí sa dokáže fundovane vyjadriť nielen k historickému vývoju zahraničnej politiky ČR, ale tiež k jej súčasnému stavu a budúcemu smerovaniu.

Reč bola predovšetkým o formovaní českej zahraničnej politiky v 90. rokoch a výzvam, ktorým v tomto období vláda čelila. Pán Žantovský tak našim študentom a publiku priblížil zaujímavosti zo „zákulisia“ a rozhodovania o smerovaní ČR pri jej zapojení do západných štruktúr akými boli NATO a Európska únia. Nemenej zaujímavou časťou bolo zamyslenie sa nad súčasnou situáciou v EÚ s ohľadom na Brexit a nechýbala ani polemika nad budúcim smerovaním integračného procesu Únie.

Diskusia sa niesla v znamení otázok o odchode Veľkej Británie z EÚ a výzvach, ktoré toto rozhodnutie predstavuje pre zahraničnú politiku a medzinárodnú sféru. Pán Žantovský sa spolu s moderátorom v krátkosti tiež venovali problému Severného Írska, ktorý s Brexitom neoddeliteľne súvisí. Z pohľadu skúseného diplomata náš hosť priblížil i tému posledných izraelských volieb a ich významu.

Udalosť sa konala v spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Študentskou sekciou IIPS na FSS MU.

Autor: Lukáš Sabol

IMG_7067.jpg

Studentská konference 2019 – Evoluce politiky

25. apríla sa na Fakulte sociálnych štúdií konal druhý ročník študentskej konferencie organizovanej členmi Študentskej sekcie IIPS – tentokrát na zastrešujúcu tému „Evolúcia politiky“.

Medzi študentami vzniká stále viac zaujímavých prác, no je už menej príležitostí, ako ich verejne prezentovať. Študentské konferencie ponúkajú jedinečnú príležitosť pre študentov na to, aby mohli prezentovať svoje výskumné práce alebo ich návrhy pred verejnosťou a kolegami z univerzít. Takéto udalosti sú miestom zdieľania zaujímavých zistení a záverov, praktickej spätnej väzby a zlepšovania prezentačných zručností.

Na študentskej konferencii „Evolúcia politiky“ vystúpili so svojimi prácami nielen študenti z Brna a ČR, ale aj ich kolegovia zo Slovenska. Konferenciu zahájil svojím príhovorom novozvolený dekan FSS, prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., ktorý hostí privítal a poprial im veľa šťastia pri prezentáciách. Príspevky boli rozdelené do dvoch panelov: prvý panel venovaný evolúcii politiky v ČR a na Slovensku, v ktorom boli prezentované práce týkajúce sa geografie volebnej účasti, žien v krajnej pravici, modelov demokracie a volebných kampaní. Prvý panel a jeho diskusiu moderoval prof. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D.

Druhý panel bol venovaný téme evolúcie politiky vo svete, kde sme mali možnosť nahliadnuť do výskumov týkajúcich sa použitia sily v zahraničnej politike Veľkej Británie, výskumov moci malých štátov a tiež audiovizuálnej propagandy ISIS vo svete. Tento panel spolu s diskusiou moderovala Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D.

Súčasťou konferencie bol Kulatý stůl na aktuálnu spoločenskú tému „(D)evolúcia politiky v ére dezinformácií“, kde spolu diskutovali Kateřina Křivánková – Zvol si info, Jonáš Syrovátka – Prague Security Studies Institute, Josef Šíp – Fakescape a moderátor Jan Hruška zo Študentskej sekcie IIPS.  Naši hostia sa bavili o otázkach propagandy, kritického myslenia a vplyvu dezinformácií na vývoj politiky u nás a v zahraničí. Nechýbala ani téma sociálnych sietí a ich úloha pri formovaní názorov verejnosti a šírenia (dez)informácií.

Veríme, že táto študentská konferencia bola cennou skúsenosťou a zaujímavým zážitkom ako pre publikum, tak aj pre študentov, ktorí vystúpili so svojimi prácami.

Prehľad prezentujúcich študentov podľa jednotlivých panelov:

  1. Panel: Evolúcia politiky v Českej republike a na Slovensku

Moderátor: Lubomír Kopeček /FSS MU/

Dominik Kevický /PřF MU/: Kde sa chodí voliť? – Geografia volebnej účasti a jej vývoj v čase
Filip Ľupták /PrF UMB/: Westminsterský a konsenzuálny model demokracie v podmienkach Slovenskej republiky
Sára Cigánková /FSS MU/: Ženy v krajní pravici
Josef Šíp /FSS MU/: Vliv vzniku Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí na volební kampaň před volbami do PS 2017

  1. Panel: Evolúcia politiky vo svete

Moderátor: Jana Urbanovská /FSS MU/

Marek Bičan /FSS MU/: Použití síly v postimperiální zahraniční politice Velké Británie
Vojtěch Andrš /FSV UK/: Moc malých států: případ Gruzie 2004-2012
Tomáš Červenka /FSS MU/: Role audiovizuální propagandy ISIS při rekrutaci zahraničních bojovníků

Autor: Lukáš Sabol

IMG_1576.CR2-2.jpg

Masarykovy debaty – „Prostituce má byt v ČR legalizována“

Organizačný tím Študentskej sekcie IIPS na FSS pripravil pre verejnosť ďalšiu udalosť zo série Masarykových debát, tentokrát na tézu: „Prostituce má být v ČR legalizována“. PROTI navrhovanej téze debatovali: Igor Salomon – biznismen a majiteľ nočných, Leo Luzar – český politik (KSČM). Prezentovanú tézu obhajovali: Barbora Pšenicová – projektová manažérka neziskovej organizácie ROZKOŠ bez RIZIKA, Markéta Hronková – riaditeľka neziskovej organizácie La Strada, ktorá sa zaoberá problematikou obchodovania s ľuďmi. Priebeh debaty a záverečnú diskusiu moderovala Alica Sigmund Heráková.

V hlasovaní publika pred začiatkom debaty vyjadrilo 51% súhlas s tézou, 20% s tézou nesúhlasilo a 29% ľudí bolo nerozhodnutých.

Debatu svojím príspevkom otvorila pani Pšenicová, ktorá v statuse quo tejto problematiky vidí legislatívne vákuum, vďaka ktorému sú páchatelia trestných činov chránení viac ako obete. Významný problém súčasnej situácie v spoločnosti predstavuje tiež stigmatizácia a vytváranie predsudkov o ľuďoch, ktoré prostitúciu vykonávajú. Obe strany sa zhodli na tom, že tento problém sa netýka len žien, ale aj mužov.

Protistrana vo svojej argumentácií zdôrazňovala riziko zavedenia návrhu tézy v podobe presunutia prostitúcie do nelegálnych aktivít. Reč bola tiež o anonymite v prípade legalizovania prostitúcie a evidovaniu ľudí, ktorí sa tejto činnosti venujú – hostia PROTI téze poukazovali na zvýšené riziko stigmatizácie a vytvárania predsudkov v prípade schválenia tézy.

Naši hostia sa v reakciách na protistranu venovali aj otázke daní, obchodu s ľuďmi a tiež úlohe štátu a neziskových organizácií pri ochrane práv ľudí, ktorí vykonávajú prostitúciu. Otázky publika na našich hostí sa týkali právnej stránky legalizácie prostitúcie, problému cezhraničného obchodovania s ľuďmi, dobrovoľnej prostitúcie a jej sociálnych aspektov – dôchodky.

Po skončení debaty prebehlo v publiku ďalšie hlasovanie o téze, v ktorom sa 24% vyslovilo proti téze, 54% s tézou súhlasilo a 22% ľudí ostalo nerozhodnutých.

Autor: Lukáš Sabol

IMG_0516.jpg

Kulatý stůl – “Jak funguje vnitřní trh EU”

Organizačný tím Študentskej sekcie IIPS na Fakulte sociálních studií si pre verejnosť pripravil ďalší zo série Kulatých stolů, tentokrát na tému vnútorného trhu Európskej únie. Na Kulatý stůl „Jak funguje vnitřní trh EÚ“ prijala pozvanie Lucia Kleštincová, ktorá už niekoľko rokov pracuje v Európskej Komisií na Generálnom riaditeľstve pre vnútorný trh, priemysel a podnikanie.

Okrem predstavenia základných politík vnútorného trhu a ich fungovaniu bol úvod venovaný aj priblíženiu agendy Európskej komisie a možnosti kariéry v jej štruktúrach. Túto tému ocenili predovšetkým študenti, ktorí po úspešnom ukončení štúdia rozmýšľajú nad kariérou v európskych inštitúciách.

Jednou z najdiskutovanejších tém v súčasnom politickom a spoločenskom diskurze na európskej úrovni je nepochybne Brexit. S vystúpením Veľkej Británie z EÚ je spojený zložitý a náročný proces úpravy nových pravidiel a vyjednávaní o tom, ako budú vyzerať vzťahy Británie a členských štátov Únie v budúcnosti. Lucia Kleštincová sa venuje koordinácií prípravy EÚ na Brexit a preto nášmu publiku priblížila pracovnú záťaž a procesy spojené s vyjednávaním nových dohôd. Vnútorný trh a jeho spravodlivé fungovanie patrí medzi základné politiky EÚ a nesmie byť v žiadnom prípade ohrozené.

Záverečná diskusia sa vo svojej prvej polovici niesla v duchu Brexitu aj naďalej a študentov zaujímali novinky zo zákulisia vyjednávaní v Európskej komisii. Rovnako zaujímavá bola tiež polemika nad otázkou hospodárskej a menovej únie ako posledného stupňa integračného procesu.

Autor: Lukáš Sabol

IMG_20190225_160711.jpg

Kulatý stůl – Klimatická změna a její výzvy

V pondelok 25.2.2019 sa na Fakulte sociálních studií konal prvý Kulatý stůl jarného semestru. Organizačný tím Študentskej sekcie IIPS si pre študentov pripravil túto udalosť na jednu z najdiskutovanejších tém súčasnosti – klimatickú zmenu. Na tento Kulatý stůl s názvom „Klimatická zmena a jej výzvy“ prijal pozvanie Mgr. Alexander Ač, Ph.D., vedecký pracovník z Ústavu výskumu globálnej zmeny AV ČR.

Klimatická zmena je komplexnou problematikou a patrí nepochybne medzi najdôležitejšie problémy súčasnosti. Na úvod nám preto pán doktor Ač predstavil zmenu klimatu ako fenomén dnešnej doby, kde hovoril o náraste priemernej globálnej teploty a sprievodných javoch. Pre náš český a slovenský región je pozorovateľným javom trend sucha, ktorý má v budúcnosti narastať a už aj dnes môžeme pozorovať v niektorých oblastiach extrémne výkyvy.

Keďže odborným zameraním pána doktora je ekologická fyziológia rastlín, v rámci tejto témy nám priblížil zmenu ekosystémov pozorovateľnú aj v ČR. Táto zmena postihuje negatívne najviac smrekové lesy a nevylučuje sa ani kauzalita spojená so súčasným problémom kôrovca v lesoch.

V druhej časti svojho príspevku, ktorá sa týkala politickej úrovne, priblížil pán doktor najnovšie globálne trendy a iniciatívy v boji proti klimatickej zmene. S touto dôležitou témou súvisí napríklad aj narastajúci občiansky aktivizmus mladých, ktorý pozorujeme na sociálnych sieťach a vo svetových metropolách. Určite každý z nás počul o mladej Grete Thunberg, švédskej enviromentálnej aktivistke, ktorá je známa vďaka svojim študentským štrajkom a verejným vystúpeniam. Podobné iniciatívy vo svete vo forme nenásilných protestov vyzdvihol nielen náš hosť, ale aj prítomní študenti.

V záverečnej diskusii študentov zaujímali predovšetkým prognózy vedeckej komunity ku klimatickej zmene a tiež názor nášho hosťa ako ekológa na súčasné politické klimatické dohody. Zaujímavým bodom bola otázka klimatickej migrácie, ktorá môže predstavovať v budúcnosti globálny problém vzhľadom na dopady otepľovania Zeme.

qwertz-3.jpg

Kulatý stůl – Volby do Evropského parlamentu

Téma voleb do Evropského parlamentu nabírá s jejich blížícím se datem stále více na důležitosti. I proto se na Fakultě sociálních studií rozhodli členové Studentské sekce IIPS zorganizovat Kulatý stůl o této problematice. Ten se konal 15.11.2018 v Aule FSS. Pozvání přijali Jan Pátek, který hovořil o předvolební situaci v kontextu veřejného mínění v zemích EU, Kateřina Blažková nám představila iniciativu Tentokrát budu volit a Natalie Šťastná nám mimo jiné přiblížila možnosti stáží v Evropském parlamentu.

Tento kulatý stůl se konal především s důrazem na blížící sa volby v květnu 2019 a též veřejné mínění a informovanost nejen občanů České republiky o EP. V úvodu nám pan Pátek priblížil úlohu EP ve fungování Evropské unie a statistiky eurobarometru o volební účasti v členských státech. Poukazoval především na přetrvávající euroskepticismus v ČR a na Slovensku, jehož nárůst můžeme pozorovat ze statistik o volební účasti vo volbách do EP.

O důležitosti, která sa přisuzuje nejbližším volbám do EP příští rok, nemůžeme pochybovat. Současný politický vývoj v členských státech a jejich postoj k EU se může negativně odrazit ve složení parlamentu ve smyslu toho, že může nastat situace, kdy bude v evropské unii těžší shodnout sa na pravidlech a přijímat kompromisy. Naši hosté tak těmito úvahami ukazovali, že skutečně záleží na hlasu každého voliče.

Studenti se též dozvěděli o platformě tentokratbuduvolit.eu, jejíž hlavní úlohou je zvyšovat volební účast v ČR a zapojit tak co nejvíce lidí do sdílení informací o EP. Kromě této platformy může každý z nás podat pomocnou ruku při prezentaci evropských voleb mezi širokou veřejností – organizací diskuzí ve městech, sdílením aktualit na sociálních sítích anebo jako dobrovolník. Pro aktivnější studenty představila Natalie Šťastná možnosti stáže v EP přímo v Bruselu, kde mohou do dění voleb nahlédnout i z té druhé strany.

V diskuzi nechyběly otázky týkající se příčin nízké volební účasti do EP a klesající podpory EU ze strany veřejnosti. Jak poukazovali naši hosté – ta sa často spojuje právě s nedostatatkem informací a šířením mýtů o EU. Věříme, že tento Kulatý stůl přinesl studentům cenné informace a bližší pohled do fungování EU a voleb do EP 2019.