Americký prezident minulý týden ohlásil, že Ukrajině možná poskytne Tomahawky - střely s plochou dráhou letu. Trumpovo prohlášení přišlo jen pár dní před plánovanou páteční návštěvou Volodymyra Zelenského v Bílém domě a přimělo Vladimira Putina k nečekanému telefonátu s americkým protějškem. Po čtvrtečním hovoru s Putinem Donald Trump svůj postoj změnil a v pátek Zelenskému oznámil, že americké Tomahawky Ukrajina nakonec nedostane.
Systémy Patriot, M142 HIMARS, ATACMS, tanky M1A1/A2 Abrams či stíhačky F-16 - všechny tyto zbraňové systémy spojuje skutečnost, že je Spojené státy původně odmítly Ukrajině dodat, často ze strachu z eskalace konfliktu. Nakonec však všechny tvoří součást ukrajinského arzenálu. S americkými raketami s plochou dráhou letu Tomahawk se situace jevila podobně. Navzdory původnímu odporu americké administrativy Donald Trump 14. října 2025 prohlásil, že je ochoten Ukrajině tyto střely poskytnout.
Tomahawky jsou střely s plochou dráhou letu s doletem až 2 500 kilometrů. Již více než třicet let jsou součástí výzbroje americké armády, která je poprvé použila v operaci Pouštní bouře (1991). Tyto rakety se vyznačují svou schopností kopírovat terén, což stěžuje jejich detekci i zneškodnění. Zároveň disponují přesným naváděcím systémem a dosahují rychlosti téměř 900 km/h.
V současnosti ukrajinská armáda zasahuje nejvzdálenější cíle především pomocí dronů. Ty jsou však pomalé, snadno detekovatelné a mohou nést pouze desítky kilogramů trhaviny. Střely Tomahawk mohou tak výrazně zvýšit efektivitu ukrajinských útoků na vzdálené cíle. Ukrajina by mohla zasahovat ruské vojenské základny využívané pro útoky na ukrajinská území či významná místa pro ruskou ekonomiku (jako jsou ropné rafinérie). Mimo jiné by se ve větším ohrožení mohla vyskytnout taktéž Moskva.
Po čtvrtečním telefonátu s Vladimirem Putinem a následné páteční schůzce se Zelenským však Donald Trump opět otočil. Americký prezident oznámil, že chce dosáhnout ukončení rusko-ukrajinského konfliktu, aniž by musel Ukrajině Tomahawky dodat. Podle něj se jedná o složitý systém, s jehož využitím by museli Ukrajincům přímo pomáhat američtí vojáci.
Jak velkou ránu to pro Ukrajinu představuje? Tomahawky by určitě Rusku způsobily další problém pro svou protivzdušnou obranu. Ukrajina by tak mohla s větší přesností a silou zasahovat své cíle hluboko v ruském území. Zásadní zlom v konfliktu by však pravděpodobně nepřinesly. Otázkou zůstává, jak by tyto rakety mohla Ukrajina vůbec odpalovat, když jsou vypouštěny převážně z lodí či ponorek. I když americká armáda v posledních letech testuje pozemní verze, jejich počet je zřejmě stále příliš malý na to, aby je mohla předat Ukrajině. Té momentálně nezbývá nic jiného, než pro své útoky v ruském týlu dál vyvíjet vlastní zbraně a využívat drony.
Již se sečtením posledních hlasů v uplynulých sněmovních volbách začalo vyjednávání o nové vládní koalici. Vítěz voleb, Andrej Babiš, už třetím týdnem jedná se zástupci Svobody a přímé demokracie s Motoristy sobě. Minulý týden však přerozdělování budoucích vládních postů nabralo zcela jinou, neočekávanou dynamiku.
Japonci letos v létě vybírali nové zástupce do horní komory parlamentu. Ve volbách sice tradičně zvítězila konzervativní Liberálnědemokratická strana (LDP) pod vedením premiéra Šigerua Išiby, ale přišla o 18 křesel. Ve spojitosti s neúspěchem při volbách do dolní komory minulý rok, kdy LDP sice zvítězila, ale dokázala sestavit pouze menšinovou vládu, nyní Išiba oznámil svoji rezignaci. Na postu premiéra a předsedy strany ho na začátku října nahradila Sanae Takaičiová, čímž se stala první ženou v čele japonské vlády v historii. Kdo je nová premiérka a co její zvolení pro Japonsko znamená?
