Méně než 24 hodin po tom, co Nejvyšší soud Spojených států označil Trumpem zavedená cla za nelegální, se Bílý dům rozhodl vrátit úder a obratem došlo k vyhlášení cel nových. Spojené státy tak v úterý začaly vybírat nové plošné dovozní clo ve výši 10 %. Zatím tak nedošlo k zavedení avizovaných 15 %, kterými prezident hrozil na sobotní tiskové konferenci bezprostředně po rozhodnutí soudu. Aktuální sazba se opírá o zákon z roku 1974, který dává prezidentovi dočasnou pravomoc jednat bez souhlasu Kongresu.
Páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo pro současnou administrativu citelnou ranou, protože slibovaný zisk z výběru nových tarifních překážek patří mezi ústřední body Trumpovy zahraniční a obchodní politiky. Zároveň se jedná o jednu z prvních a také největších porážek pro prezidenta od nástupu do funkce v lednu 2025. Konzervativně laděný soud, který se poslední rok opakovaně stavěl na stranu Bílého domu, rozhodl poměrem 6 ku 3 v neprospěch současné hlavy státu. Došlo tak k potvrzení dřívějšího rozhodnutí nižší instance, podle níž Trump překročil své pravomoci, když k zavedení cel použil zákon z roku 1977. Tento zákon, známý též pod zkratkou IEEPA (International Emergency Economic Powers Act), hlavě státu umožňuje regulovat obchod v reakci na mimořádnou situaci ve světě. V minulosti byl IEEPA několikrát využit předchozími prezidenty například na uvalení sankcí, ale Trump se stal prvním, který tuto kličku zneužil k zavedení cel.
Prezident na rozsudek reagoval okamžitě. Na sobotní tiskové konferenci nešetřil kritikou na adresu soudců, kteří jeho cla smetli ze stolu – a to včetně dvou jmenovaných přímo Trumpem v jeho prvním funkčním období. Rozhodnutí soudu označil za „hluboké zklamání“ a také konstatoval, že se stydí za některé soudce, protože neměli odvahu udělat to, co je pro jejich zemi správné. Zároveň také oznámil zavedení okamžitého 15% cla na veškerý dovoz, a to nad rámec všech stávajících tarifních překážek. K implementaci nových tarifů využil dosud nikdy nepoužitý paragraf 122 zákona o obchodu z roku 1974. Ten prezidentovi umožňuje v případě vážného deficitu platební bilance či propadu dolaru uvalit až patnáctiprocentní cla na dobu 150 dní. Po vypršení této lhůty je však k jejich prodloužení nezbytný souhlas Kongresu. Přestože Bílý dům deklaroval okamžitou platnost, k faktickému výběru došlo až toto úterý, přičemž sazba byla nakonec stanovena na 10 % namísto původně diskutovaných 15 %.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu však ponechalo otevřenou zásadní otázku: co se stane s miliardami, které již stát na nelegálních clech vybral? Podle údajů celní správy přinesly tyto tarify do federální pokladny do poloviny prosince ohromujících 134 miliard dolarů. Zatímco firmy jako FedEx nebo Costco již podávají žaloby na jejich vrácení, vládní ekonomové varují, že plošná refundace takto obrovské sumy by mohla mít na stabilitu amerického rozpočtu devastující dopad. Sám prezident Trump se nechal slyšet, že případné právní bitvy o vracení peněz se mohou táhnout i několik let.
Aktuální střet mezi Bílým domem a soudní mocí uvrhl americkou obchodní politiku do stavu hluboké nejistoty. Přestože má nyní Donald Trump na 150 dní relativní klid, po uplynutí této lhůty bude nucen předstoupit před Kongres. Právě tam však může narazit na nečekaný odpor; k prodloužení cel totiž bude potřebovat jednotnou podporu své strany, kterou zdaleka nemá jistou. Část republikánů již naznačila, že prezidentovi v otázce dalších tarifů nehodlá být loajální. Dění ohledně amerických dovozní cel tak rozhodně není u konce a bude zajímavé sledovat, jak se tato situace bude nadále vyvíjet.
Nemesio Ruben Oseguera Cervantes, obávaný šéf mexického Kartelu Jalisco Nová Generace (CJNG), je po smrti. V neděli to uvedla mexická vláda. Drogový magnát, známý spíše pod přezdívkou El Mencho, byl zabit při vojenské operaci v obci Tapalpa ve státě Jalisco. Kdo byl El Mencho a co jeho smrt vlastně znamená?
Závěr uplynulého týdne patřil očekávané bezpečnostní konferenci pořádané každoročně v centru německé metropole. Na Bavorský dvůr se tak opět upnul zrak bezpečnostních expertů a politiků v očekávání, jaké závěry z třídenní akce tentokrát vyplynou. Tématem letošního ročníku se stalo hledání podoby budoucích vztahů mezi USA a Evropou.
