Japonci letos v létě vybírali nové zástupce do horní komory parlamentu. Ve volbách sice tradičně zvítězila konzervativní Liberálnědemokratická strana (LDP) pod vedením premiéra Šigerua Išiby, ale přišla o 18 křesel. Ve spojitosti s neúspěchem při volbách do dolní komory minulý rok, kdy LDP sice zvítězila, ale dokázala sestavit pouze menšinovou vládu, nyní Išiba oznámil svoji rezignaci. Na postu premiéra a předsedy strany ho na začátku října nahradila Sanae Takaičiová, čímž se stala první ženou v čele japonské vlády v historii. Kdo je nová premiérka a co její zvolení pro Japonsko znamená?
Liberálnědemokratická strana je už od svého vzniku nejsilnější politickou stranou v Japonsku. Jeden z jejich nejznámějších představitelů poslední doby, bývalý premiér Šinzó Abe, vládl ještě v roce 2020. Právě na Abeho hospodářskou politiku známou jako “Abenomika” by Takaičiová chtěla navázat. To znamená expanzivní měnovou a fiskální politiku a strukturální změny za účelem podpory domácích podniků. Takaičiová tak chce opětovně nastartovat trápící se japonskou ekonomiku.
Konzervativní politička je také velkou obdivovatelkou bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové, podle čehož si v médiích vysloužila přezdívku “japonská Železná lady”. V sociálních otázkách stojí proti manželství stejnopohlavních párů a dokonce odmítá možnost žen ponechat si po sňatku svá rodná příjmení. Do svého kabinetu přitom jmenovala pouze dvě ženy - feministická revoluce se tak v Japonsku rozhodně nekoná. Její konzervativní postoje se promítají i do otázek migrace, kterou vnímá jako jednu z hlavních priorit nové vlády.
Takaičiová má dále v plánu změnit japonskou pacifistickou ústavu, konkrétně článek, jenž zabraňuje obranným silám země podnikat ofenzivní akce. S tím souvisí její negativní postoje vůči Číně a Jižní Koreji. Je pravidelnou navštěvovatelkou svatyně Jusukuni, která je právě v těchto zemích negativně vnímána jako symbol japonského militarismu. Naopak Tchaj-wan vidí nová premiérka jako klíčového spojence a hodlá usilovat o vznik společné “kvazibezpečnostní aliance”. Velkou výzvou budou vztahy s USA, které jsou v posledních týdnech napjaté i kvůli chystané japonsko-americké celní dohodě. Takaičiová nedávno vyjádřila svůj záměr znovu otevřít jednání o finální podobě dohody, kterou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřel předchozí premiér Šigeru Išiba.
Sanae Takaičiová neměla nástup do úřadu jednoduchý. Po odchodu strany Komeitó z dlouholeté vládní koalice musela LDP hledat nového koaličního partnera. Po několika týdenním jednání uzavřela nakonec koaliční smlouvu s Japonskou stranou inovace (JIP), se kterou sdílí konzervativní pravicové postoje. Novou vládu podpořilo 237 poslanců, a to i přes to, že samotná vládní koalice zůstává menšinová.
Takaičiovou tak čeká nelehký úkol. Kromě prosazování vlastního plánu a znovuvzkříšení japonské ekonomiky bude muset bojovat i o stabilitu vlastní vlády.
Zdroje: Reuters, Al Jazeera, CNBC, iDnes, ČT24
Již se sečtením posledních hlasů v uplynulých sněmovních volbách začalo vyjednávání o nové vládní koalici. Vítěz voleb, Andrej Babiš, už třetím týdnem jedná se zástupci Svobody a přímé demokracie s Motoristy sobě. Minulý týden však přerozdělování budoucích vládních postů nabralo zcela jinou, neočekávanou dynamiku.
Americký prezident minulý týden ohlásil, že Ukrajině možná poskytne Tomahawky - střely s plochou dráhou letu. Trumpovo prohlášení přišlo jen pár dní před plánovanou páteční návštěvou Volodymyra Zelenského v Bílém domě a přimělo Vladimira Putina k nečekanému telefonátu s americkým protějškem. Po čtvrtečním hovoru s Putinem Donald Trump svůj postoj změnil a v pátek Zelenskému oznámil, že americké Tomahawky Ukrajina nakonec nedostane.
