Kulatý stůl - Hybridní hrozby v Česku, na Slovensku a ve světě

Jak už může napovídat zvolené téma, nebyla to zrovna veselá diskuze. Řeč byla samozřejmě především o Rusku, jakožto momentálně největším zdroji hybridních hrozeb v Evropě. Diskutéři nejprve definovali, co to vlastně hybridní hrozby jsou. Poté se víceméně shodli, že ze strany Ruska už vůči NATO a EU nejde pouze o proxy válku, vedenou jenom hybridními prostředky, jako jsou agresivní diplomacie, dezinformace nebo vyhrožování. Konflikt už se rozšířil i do fyzické roviny. Stále ještě nemůžeme hovořit o otevřeném konfliktu, avšak pravděpodobně jde o přípravnou fázi na něj. Grigorij Mesežnikov pak také uvedl, že dnešní Rusko má ambice obnovit Sovětský svaz a sféru jeho vlivu a našim jediným štěstím je, že v době, kdy se ve středoevropském prostoru rozhodovalo o integraci do NATO a Evropské unie, bylo ještě Rusko příliš slabé, než aby do těchto procesů dokázalo zasáhnout.

Další otázky se týkaly právě středoevropského prostoru, především pak Slovenska. Robin Burda uvedl, že země Visegrádské čtyřky podle něj nejsou dostatečně obranyschopné, jelikož nemají prostředky na sestřelování dronů. Mesežnikov pak kritizoval Fica, za to, že zanedbal obranyschopnost Slovenska, a navíc šířením proruských narativů formoval své voliče k lásce k Rusku. Následně se řešily také rozdíly mezi Českou a Slovenskou republikou, například to, proč česká společnost není tolik proruská jako ta slovenská nebo to, jak momentální proruská linie Slovenska negativně ovlivňuje jeho zapojení do západních struktur. Reflektováno bylo také téma ruských uprchlíků a jejich náhledu na Putinův režim. Mesežnikov, který se na území Ruska sám narodil, uvedl, že sice neviděl žádné průzkumy na toto téma, ale myslí si, že téměř nikdo z nich nepodporuje ruskou agresi na Ukrajině.

Ke konci debaty dostali prostor pro své dotazy také diváci a ti se rozhodně nestyděli. Dotazů z řad obecenstva se sešla celá řada. Diváky zajímalo například to, jaká je opravdová síla Ruska a jestli kvůli pro Rusko nepříznivému vývoji na Ukrajině a v Moldavsku, nemůžeme očekávat z jeho strany nějaký zoufalý čin. Robin Burda na toto téma uvedl, že Ruskou sílu v žádném případě nemůžeme podceňovat. Zatímco u nás se na zbrojení dávají 2-3 % HDP, v Rusku už celkově najíždějí na válečnou ekonomiku a připravují se na další kolo konfliktu. Zoufalý čin proto neočekává, spíš důkladnou přípravu a promyšlené kroky. 

Následně se debata točila například kolem využití AI v hybridní válce nebo toho, které země se s hybridními hrozbami vypořádávají nejlépe. Druhá otázka byla oběma aktéry debaty zodpovězena téměř jednohlasně. Jde podle nich o Estonsko a Finsko. Je to tím, že obě země jsou lídry v technologických inovacích, a navíc mají negativní zkušenost s Ruskem. Mírným ozvláštněním debaty byl těsně před jejím koncem muž, který se velmi dychtivě dožadoval důkazů o tom, že drony, které v posledních měsících provádějí různé operace po Evropě jsou opravdu ruské. I tento muž byl ale nakonec odpověďmi diskutujících intelektuálně uspokojen a debata tak zdárně dospěla ke svému konci.

A nám, jako Studentské sekci IIPS nezbývá než poděkovat všem, kteří se na organizaci akce podíleli, všem, kteří si našli čas první letošní Kulatý stůl navštívit, a také pánům Grigoriji Mesežnikovi a Robinu Burdovi, kteří přijali naše pozvání a zodpověděli všechny zvídavé otázky. Doufáme, že se všichni zúčastnění dozvěděli něco nového a zajímavého a budeme se těšit, že nás třeba navštíví i na dalších akcích, které Studentská sekce IIPS přinese.

Foto : Sarah Goboňová