Levnější nafta za každou cenu: Trump před volbami uzavřel dohodu s Putinem

Prezident Trump dohodu oznámil koncem minulého týdne na své sociální síti Truth Social po telefonátu s Putinem. Dle jeho slov se Rusko zavazuje okamžitě dodat přes 300 tisíc tun nafty a v průběhu následujících měsíců ještě několik milionů tun. V návaznosti na to americké ministerstvo financí pozastavilo sankce na ruskou naftu, a to až do dubna příštího roku.

Ještě před necelým měsícem přitom Trump podepsal sankční zákon pojmenovaný po nedávno zesnulém senátorovi Lindsey Grahamovi, jenž měl naopak tlak na Rusko zesílit. Proti dohodě se postavila skupina sedmi senátorů, mezi nimiž jsou čtyři Republikáni, a označila ji za nezákonnou. Podle nich totiž porušuje zákaz dovozu ruské energie, který byl přijat po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Ministr financí Scott Bessent však ujišťuje, že Trumpova administrativa jedná v rámci svých existujících pravomocí.

Dohoda přichází v době, kdy se Američané potýkají s rekordními cenami paliv. Hlavní příčinou je přitom válka s Íránem, která ve své současné podobě probíhá již od konce února a zásadně ochromila dopravu Hormuzským průlivem. Právě nafta v USA zdražila téměř na dvojnásobek oproti loňsku a v září poprvé v historii překročila hranici šesti dolarů za galon. To vše necelé tři týdny předtím, než Američané půjdou volit nový Kongres.

Trump však za drahou naftu viní Ukrajinu. Už den po oznámení obrátil pozornost ke Kyjevu a novinářům vzkázal: „Myslím, že je čas, aby Ukrajina dostala nového prezidenta.“ Volodymyru Zelenskému vyčítá především útoky na ruské rafinerie, které podle něj zdražily naftu pro americké farmáře. Zelenskyj dohodu kritizuje s tím, že každá další miliarda dolarů z ruského vývozu poslouží k výrobě zbraní a dronů. Dodává zároveň, že se Rusko za zmírnění sankcí a americkou vstřícnost vzápětí „odvděčilo“ útokem na Záporoží, při němž zemřelo 20 lidí.

Pochybnosti panují i o tom, co dohoda přinese samotným Američanům. Slíbené dodávky podle CNBC nepokryjí ani dva týdny běžné americké spotřeby a dle analytiků se ceny výrazně nesníží. Neznámou navíc zůstává, zda Rusko dokáže naftu vůbec dodat. Jeho vývoz paliv se během letošního roku propadl z přibližně 850 tisíc na necelých 200 tisíc barelů denně a po četných útocích na rafinerie muselo Rusko palivo dokonce dovážet. „V krátkodobém horizontu je velmi těžké si představit, jak by Rusko zvládlo dodávat objem, o kterém se mluví v dohodě,“ řekl pro Al-Džazíru bývalý šéf ropných trhů Mezinárodní energetické agentury Neil Atkinson.

Hlavním záměrem dohody se tak zdá být pokus snížit ceny paliv a zlepšit vyhlídky republikánů ve volbách. V kontextu nedávného podpisu tvrdších sankcí však tento krok působí zmateně. Vinu Trump sice svaluje na Zelenského, válku s Íránem, kterou má do velké míry ve svých rukou, ale jako příčinu nezmiňuje. V září odmítl íránskou nabídku na znovuotevření Hormuzu a Republikánům vzkázal, že konflikt skončí až po volbách. Americkým řidičům tak dohoda nejspíš příliš nepomůže. Zda Trumpovu snahu přesto ocení voliči, se ukáže 3. listopadu.

Prezident Trump dohodu oznámil koncem minulého týdne na své sociální síti Truth Social po telefonátu s Putinem. Dle jeho slov se Rusko zavazuje okamžitě dodat přes 300 tisíc tun nafty a v průběhu následujících měsíců ještě několik milionů tun. V návaznosti na to americké ministerstvo financí pozastavilo sankce na ruskou naftu, a to až do dubna příštího roku.

Ještě před necelým měsícem přitom Trump podepsal sankční zákon pojmenovaný po nedávno zesnulém senátorovi Lindsey Grahamovi, jenž měl naopak tlak na Rusko zesílit. Proti dohodě se postavila skupina sedmi senátorů, mezi nimiž jsou čtyři Republikáni, a označila ji za nezákonnou. Podle nich totiž porušuje zákaz dovozu ruské energie, který byl přijat po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Ministr financí Scott Bessent však ujišťuje, že Trumpova administrativa jedná v rámci svých existujících pravomocí.

Dohoda přichází v době, kdy se Američané potýkají s rekordními cenami paliv. Hlavní příčinou je přitom válka s Íránem, která ve své současné podobě probíhá již od konce února a zásadně ochromila dopravu Hormuzským průlivem. Právě nafta v USA zdražila téměř na dvojnásobek oproti loňsku a v září poprvé v historii překročila hranici šesti dolarů za galon. To vše necelé tři týdny předtím, než Američané půjdou volit nový Kongres.

Trump však za drahou naftu viní Ukrajinu. Už den po oznámení obrátil pozornost ke Kyjevu a novinářům vzkázal: „Myslím, že je čas, aby Ukrajina dostala nového prezidenta.“ Volodymyru Zelenskému vyčítá především útoky na ruské rafinerie, které podle něj zdražily naftu pro americké farmáře. Zelenskyj dohodu kritizuje s tím, že každá další miliarda dolarů z ruského vývozu poslouží k výrobě zbraní a dronů. Dodává zároveň, že se Rusko za zmírnění sankcí a americkou vstřícnost vzápětí „odvděčilo“ útokem na Záporoží, při němž zemřelo 20 lidí.

Pochybnosti panují i o tom, co dohoda přinese samotným Američanům. Slíbené dodávky podle CNBC nepokryjí ani dva týdny běžné americké spotřeby a dle analytiků se ceny výrazně nesníží. Neznámou navíc zůstává, zda Rusko dokáže naftu vůbec dodat. Jeho vývoz paliv se během letošního roku propadl z přibližně 850 tisíc na necelých 200 tisíc barelů denně a po četných útocích na rafinerie muselo Rusko palivo dokonce dovážet. „V krátkodobém horizontu je velmi těžké si představit, jak by Rusko zvládlo dodávat objem, o kterém se mluví v dohodě,“ řekl pro Al-Džazíru bývalý šéf ropných trhů Mezinárodní energetické agentury Neil Atkinson.

Hlavním záměrem dohody se tak zdá být pokus snížit ceny paliv a zlepšit vyhlídky republikánů ve volbách. V kontextu nedávného podpisu tvrdších sankcí však tento krok působí zmateně. Vinu Trump sice svaluje na Zelenského, válku s Íránem, kterou má do velké míry ve svých rukou, ale jako příčinu nezmiňuje. V září odmítl íránskou nabídku na znovuotevření Hormuzu a Republikánům vzkázal, že konflikt skončí až po volbách. Americkým řidičům tak dohoda nejspíš příliš nepomůže. Zda Trumpovu snahu přesto ocení voliči, se ukáže 3. listopadu.