Závěr uplynulého týdne patřil očekávané bezpečnostní konferenci pořádané každoročně v centru německé metropole. Na Bavorský dvůr se tak opět upnul zrak bezpečnostních expertů a politiků v očekávání, jaké závěry z třídenní akce tentokrát vyplynou. Tématem letošního ročníku se stalo hledání podoby budoucích vztahů mezi USA a Evropou.
Projev J.D. Vance vloni zanechal mnoha evropským představitelům vrásky na čele a s napětím proto očekávali, s čím přijde delegace Spojených států tentokrát. Ono očekávání shrnula i tradičně před konferencí vydávaná bezpečností zpráva, jež slouží jako podklad pro zúčastněné aktéry panelových diskuzí. Přestože obsah vystoupení Marca Rubia se v porovnání s minulým rokem změnil minimálně, forma doznala viditelných změn, a právě proto došlo k velké úlevě mezi přítomnými.
Americký ministr zahraničí ve svém příspěvku zmínil důležitost transatlantických vztahů mezi oběma kontinenty a neopomněl ani kulturní dědictví, jež Evropa jeho zemi i světu dala. Zde lze však se slovy vyjádření pochvaly i vděčnosti skončit. Bývalý kandidát na prezidenta za republikány pokračoval zpochybňováním vstřícné migrační politiky na jedné straně a ‚‚příliš přísné zelené politiky’’ na straně druhé. Svými slovy tedy podpořil krajně-pravicové strany, jež právě proti takovým tématům plédují. Kritika se tak na letošní konferenci zaobalila do vlídných vět, s níž se přítomní evropští lídři dokázali vyrovnat mnohem lépe. Snahu o hledání společné řeči poté vyjadřovali i další řečníci.
Mezi ty, kteří se do určité míry snaží vyjít vstříc stávající americké administrativě se řadí Friedrich Merz. Německý kancléř vyzdvihl důležitost dlouhodobé spolupráce mezi oběma kontinenty, dle jeho slov nelze takovou spolupráci hned odepsat. Narážel tím rovněž na obratnější proměnu světových mocností, při níž se Evropa stala pouhým pozorovatelem a nikoliv aktivním aktérem. I zde lze vsadit projev předsedy křesťanských demokratů do jistého kontrastu s vyjádřením kanadského premiéra Marka Carneyho, který před necelým měsícem na ekonomickém fóru v Davosu naznačil postupný odklon Kanady od provázanější spolupráce se svým jižním sousedem. Otázka vzájemné pomoci vyvstala rovněž s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu.
Pokud již uplynulý ročník mnichovské konference nevěnoval některým tématům pozornost, pak se přímo nabízí zmínit Ukrajinu. Země se čtvrtým rokem potýká s ruskou agresí, nicméně konec války je prozatím v nedohlednu. Volodymyr Zelenskyj na jednom z diskuzních panelů vyjádřil vděčnost všem evropským státům za nabídnutou pomoc, zároveň však zdůraznil, že jeho země toho potřebuje podstatně více, včetně budoucích bezpečnostních záruk. Během debaty, na níž byli hosty mimo jiné Mark Rutte či Roberta Metsola, vyslovil myšlenku možného uskutečnění prezidentských voleb. Takové volby by bylo možné uskutečnit pouze v případě dodržování příměří. Zelenskyj se dále nechal slyšet, že je ochoten přistoupit na příměří i v případě vyhlášení voleb v Rusku. Ruský úspěch částečně souvisí s pomocí Číny.
Čínu organizátoři diskuzních panelů rovněž opomněli, i přesto že zpráva vydaná těsně před zahájením akce slibovala tématu prostor pro diskuzi. S nejistotou ohledně postupu Spojených států v geopolitických otázkách se ve vybraných zemích skupiny G7 snižuje vnímání Číny jako možného rizika. Současně s tím podle každoročně vydávaného souhrnu roste počet lidí majících z budoucího dění strach. Překvapivě takové obavy narůstají u občanů evropských zemí, zatímco lidé z ostatních kontinentů, Afriky a Asie nevyjímaje, podobný strach dle zjištěných dat nepociťují.
Četné diskuze i letos nadnesly mnoho témat, jež ‚‚starý kontinent’’ dříve či později bude řešit. Ať už se jedná o poválečné uspořádání Ukrajiny, nebo koncept společné evropské armády, pakliže se nahodilé rozhodování amerického prezidenta Trumpa ukáže jako krajně nebezpečné.
Parlamentné voľby sú jednou z najdôležitejších udalostí v moderných demokraciách, keďže prisudzujú moc tomu, kto bude realizovať politiku štátu. Jeden zo zaujímavých prípadov sa odohráva v Maďarsku, v rámci ktorého v blízkej dobe prebehnú jedny z najsmerodatnejších volieb v modernej maďarskej histórii.
Je to již více než dva roky, co Izrael po útocích 7. října započal systematicky vyvražďovat palestinský lid. Na události v pásmu Gazy dlouhodobě upozorňuje speciální zpravodajka OSN pro lidská práva Francesca Albanese, na kterou se ovšem po svém posledním vystoupení přivalila vlna kritiky. Mnoho předních evropských představitelů, včetně českého ministra zahraničí, začalo volat po její rezignaci. Proč? Uvěřili dezinformaci.
