Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se vrací do vězení. Rozsudek za nelegální financování volební kampaně v roce 2012 ve středu potvrdil francouzský kasační soud. Do vězení se tak vrací jen necelé dva týdny po propuštění z výkonu trestu v jiné kauze.
Politická kariéra Nicolase Sarkozyho začala již v 80. letech, ale výrazný vzestup zaznamenala až na počátku nového tisíciletí. Postupně vystřídal několik ministerských pozic ve vládách Jean-Pierra Raffarina a Dominiqua de Villepina a zároveň stanul v čele konzervativní pravicové strany Unie pro lidové hnutí (UMP). V roce 2007 se rozhodl kandidovat na post prezidenta Francie a volby ve druhém kole vyhrál. Následovalo pětileté období, kdy musel Sarkozy čelit řadě vnitropolitických i zahraničních problémů, především evropské měnové krizi a jí vyvolané hospodářské krizi. Když se pokusil v roce 2012 kandidovat znovu, byl v druhém kole poražen levicovým politikem François Hollandem. Jeho neúspěšná kandidatura nakonec znamenala Sarkozyho úplný odchod z politiky.
Zanedlouho jej ale osud dostihl, když byl roku 2021 obviněn z nelegálního financování své první kampaně. Podle soudu se zúčastnil zločinného spiknutí, když přijal peníze od tehdejšího libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Ve vězení si měl odpykat 5letý trest odnětí svobody, ale po 3 týdnech pařížský soud vyhověl jeho žádosti o propuštění. Zbytek trestu měl strávit v přísném domácím vězení, kde čekal na výsledky svého odvolání v rámci druhé kauzy.
Ta se týkala opět nelegálního financování jeho volební kampaně, tentokrát v roce 2012. Sarkozy tehdy překročil maximální limit 22,5 milionů eur určených pro tento účel, a to téměř dvojnásobně. Soud mu vyměřil trest 12 měsíců za mřížemi, z toho polovinu podmíněně. Jeho odvolání nyní francouzský kasační soud zamítl a bývalý francouzský prezident bude tedy muset opětovně nastoupit do vězení.
Sám Sarkozy všechna obvinění popřel a své 3 týdny ve vězení označil jako noční můru. Nedlouho po propuštění zároveň oznámil vydání svých memoárů o dnech strávených v pařížské věznici. Kniha nese název Deník vězně (Le journal d'un prisonnier) a světlo světa by měla spatřit již 10. prosince. S novým výkonem trestu je ale otázkou, jestli francouzský politik nebude muset napsat i pokračování.
Ukrajina a Francie uzavřely dohodu o budoucím nákupu 100 stíhaček Rafale, systémů PVO SAMP/T a další výzbroje, včetně společné výroby interceptorových dronů. Dodání nových letounů potrvá řadu let a jejich skutečný přínos závisí na schopnosti Ukrajiny zajistit potřebný výcvik i logistické zázemí pro provoz moderních strojů.
Na konci novembra 2025 USA predstavili 28-bodový plán, ktorý opisuje podmienky potenciálnej mierovej dohody medzi Ruskom a Ukrajinou, ktorá je pre Ukrajinu nevýhodná. Administratíva D.Trumpa dôrazne odporúča Zelenskému, aby tento plán prijal, pretože inak USA prestanú poskytovať kľúčovú vojenskú a finančnú pomoc. Táto situácia znamená, že Ukrajina sa ocitá v najzložitejšej situácii a je nútená bojovať o svoju suverenitu nielen na reálnom bojisku, ale aj na diplomatickom fronte.
