V minulých týdnech oznámil Kyjev rozšíření svého vzdušného arzenálu o 100–150 kusů stíhacích letounů SAAB Gripen E švédské provenience. Nejde však o první rozšíření ukrajinského inventáře o švédská letadla – ukrajinské letectvo již operuje s letouny SAAB ASC 890, které plní roli průzkumných strojů včasného varování.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by Ukrajina mohla první stíhačky Gripen získat již v roce 2026. Muselo by však pravděpodobně jít o stroje ze skladů švédského letectva, jelikož výrobní kapacity společnosti SAAB jsou omezené. Podle jiných zdrojů by Ukrajina mohla získat první Gripeny až za tři roky.
K dnešnímu dni Ukrajina disponuje americkými letouny F-16 a MiG-29 či Su-27 východní provenience. V budoucnu má její arzenál rozšířit i francouzský Mirage-2000. V porovnání se zmíněnými stroji jsou Gripeny modernější– disponují pokročilými systémy řízení boje a schopnostmi elektronického boje. Gripen je navíc méně náročný na logistiku a provoz a dokáže operovat i z menších základen nebo dokonce ze silnic.
Rozšíření ukrajinského letectva o stíhací letouny Gripen je velkým přínosem nejen pro Ukrajinu, ale i pro Švédsko. Dodávka takového počtu strojů může výrazně posílit pozici společnosti SAAB na globálním trhu, zejména v kontextu silné konkurence ze strany amerických F-16 a F-35, francouzských Dassault Rafale či evropských Eurofighterů.
Plánované zařazení švédských Gripenů do ukrajinského letectva představuje další krok ve snaze Kyjeva o technologickou modernizaci a nezávislost na postsovětském vybavení. Z vojenského hlediska jde o významné zvýšení operační flexibility, schopnosti elektronického boje i interoperability s aliančními silami. Z politického hlediska pak spolupráce mezi Ukrajinou a Švédskem posiluje vazby mezi Stockholmem a NATO, čímž se zároveň rozšiřuje prostor pro švédský obranný průmysl. Gripeny se tak mohou stát symbolem nejen ukrajinské odolnosti, ale i rostoucího významu Švédska v evropské bezpečnostní architektuře.