Masarykovy debaty – teze: „Čeští vojáci mají odejít z Afghánistánu“

Česká armáda působí v Afghánistánu od května roku 2002 a misí pod vedením NATO a OSN se za tu dobu zúčastnilo 9000 českých vojáků, přičemž 14 z nich během bojů padlo. Momentálně se v Afghánistánu nachází přibližně 300 českých vojáků.

Proti tezi přijeli debatovat Fabián Baxa, plukovník ve výslužbě a Matyáš Zrno, novinář a publicista. Tvrzení teze obhajoval Ladislav Jakl, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, druhý host mající tezi obhajovat, Ivo Vašíček, bývalý člen Pirátské strany se z pracovních důvodů omluvil a na debatu nedorazil.

Před začátkem debaty proběhlo hlasování, přičemž se pro tezi vyslovilo 19 % zúčastněných, proti hlasovalo 62 % a nedokázalo se rozhodnout také 19 %.

Na začátku každý z hostů během sedmi minut vyjádřil svůj postoj. Debatu zahájil pan Fabián Baxa, který tvrdí, že samotný voják se nemůže rozhodnout, zda odejde z Afghánistánu, jelikož je osobou ve služebním poměru, a to kde bude sloužit určuje vláda. Dále poznamenal, že v dnešní době armáda neslouží pouze k obraně teritoria svého státu, ale jde především o obranu zájmů státu i mimo území, s tím souvisí i naše mezinárodní závazky vůči spojencům. Baxovi také dává větší smysl, řešit problém v místě vzniku než ho nechat expandovat a muset ho pak nákladněji řešit například na hranicích. Baxovi poté oponoval pan Ladislav Jakl, který si tvrdě stojí za tím, že by všichni cizí vojáci měli z Afghánistánu odejít, a hlavně tam nikdy chodit neměli. Argumentuje tím, že během misí v Afghánistánu nebyl nikdy stanovený jasný cíl a že Talibán, i za přítomnosti spojeneckých jednotek, zvětšil svá území. Argumenty typu spojeneckých závazků nebo šíření lidských práv a demokracie představují pro Jakla pouze fráze. Matyáš Zrno na opačné straně tvrdí, že boje v Afghánistánu mají pádný důvod, tím je série teroristických útoků v USA z 11. září roku 2001, které se částečně organizovaly na půdě tehdejšího Talibánu, jehož rozšíření se nyní spojenecká vojska snaží zabránit. Zrno také zdůrazňuje riziko rozpadu Afghánské vlády a následného propuknutí občanské války ve chvíli, kdy by tam nebyl kontrolován stav vojenskými silami.

Následně na sebe hosté po nějakou dobu reagovali, přičemž závěry byly vesměs podobné jako v úvodu, nakonec se však všichni tři aktéři shodli na tom, že zabývat se touto otázkou, tedy naší tezí, je důležité jak v politice, tak ve společnosti.

Ke konci debaty bylo položeno i několik poměrně různorodých otázek z publika, týkajících se například afghánské vlády nebo možné expanze Talibánu i za hranice Afghánistánu.

Na konci debaty proběhlo druhé hlasování, pro tezi tentokrát hlasovalo 11 %, proti tezi 73 % a 16 % zůstalo nerozhodnutých. Strana proti tezi tedy na svou stranu přetáhla 11 % diváků a dala by se označit za stranu vítěznou v této debatě.

Autor: Anna Woideová