Úvodní členská schůze 2024/25
V druhém týdnu podzimního semestru jsme se sešli na úvodní členské
schůzi. Setkání sloužilo i jako nábor nových členů, které jsme se snažili zasvětit do
chodu spolku a jeho jednotlivých oddělení.
Po necelých dvou letech se odehrála Masarykova debata, tentokrát na aktuální celospolečenské téma bytové krize. Debata o tezi „bytová krize v ČR má být řešena intenzivní regulací ze strany státu“ se uskutečnila 9. listopadu v aule Fakulty sociálních studií MU.
V diskuzi se střetly dva týmy poskládané z řečníků, kteří mají dlouholetou praxi v otázce bytové výstavby a podobnými tématy. Tým PRO tezi tvořila dosavadní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová s Matějem Stropnickým, politikem se zkušenostmi s bydlením a územním plánováním. Na straně PROTI tezi stál hlavní ekonom v investiční společnosti Natland Petr Bartoň a Vladimír Brůna, uznávaný investiční odborník.
Před začátkem debaty publikum, které tvořilo 130 lidí, hlasovalo, zda s tezí souhlasí, či nikoli. V hlasování se PRO tezi vyslovilo 31,5 %, PROTI 48, 5 % a nerozhodnutí tvořili 20 % zúčastněných. Debatu otevřela Jana Maláčová se svojí definicí bydlení. Bydlení popsala jako základní lidskou potřebu a navázala, že podle ní chce každý pracující své vlastní bydlení, ale tento sen se postupně každému vzdaluje. Poté poukázala, že tradiční řešení bytové krize je více stavět, ale podle ní je problém v tom, že se nestaví pro lidi, aby měli kde bydlet, ale pro investice a spekulace s byty, a že stát nemá kontrolu nad byty, které nejsou využívány. Proto by stát měl stavět byty pro lidi, kteří nemohou dosáhnout na svoje bydlení a stát by taky měl regulovat fakt, že se s byty zachází jako s komoditami, tudíž by se měl regulovat rozdíl mezi velkou poptávkou a malou nabídkou.
Petr Bartoň na začátku své řeči přiznal, že některé krize lze řešit regulací, například při krizích typu povodní. Jenže podle něho to nelze v případě bytové krize, protože ta vznikla právě kvůli státním regulacím. Zásadním problémém vnímá komplikovaný proces pro získání stavebního povolení, protože ČR patří celosvětově mezi země, kde získání povolení trvá nejdéle. Proto jako řešení vidí zrychlení bytové výstavby, aby se mohla nabídka bytů vyrovnat s poptávkou.
Řeč Matěje Stropnického zněla v podobném duchu jeho spoluřečnice Jany Maláčové. Poukázal na několik změn v legislativě, jako je zrušení daně z prodeje novostavby, které měly snížit ceny bytů, ale nakonec se žádné změny neprojevily. Dále upozorňoval na absenci aktivní bytové politiky ze strany státu. Proto by stát měl zvýšil daně z nemovitosti od čtvrté vlastněné nemovitosti, aby se zamezilo spekulacím s bydlením. Poté by měl nabídnout alternativy v podobě nabídky státem postavěných bytů a finanční podpory obecného bydlení.
Podle Vladimíra Brůny v ČR bytová krize není, protože lidé mají stále kde bydlet. Problém je v příliš vysokých cenách bytů, protože po nich je velká poptávka. Z jeho pohledu je velká poptávka způsobená nedůvěrou ve stát, protože se lidé bojí, že je dostatečně nezajistí, a také se obávají inflace. Řešení krize, stejně jako Petr Bartoň, vidí v ulehčení získání stavebního povolení, a tím zrychlením stavby bytů, které vyrovnají nabídku s poptávkou. Také jako důležitý aspekt vnímá investice do infrastruktury, aby lidé mohli dojíždět do práce z větší dálky rychleji, a nemuseli tím pádem bydlet ve městě svého pracoviště.
Debata se následně točila kolem problematiky, zda rychlejší a jednodušší výstavba skutečně pomůže vyřešit bytovou krizi. Podle týmu PRO tezi nové byty bez regulace akorát skoupí investoři ze zahraničí. Opoziční tým oponoval, že se z investorů dělá akorát zlo, které není skutečné, hlavně protože sami investoři chtějí, aby se byty pronajímaly. Spor probíhal i ohledně otázky kvality případné výstavby například z pohledu ekologie, či sousedských vztahů. Diskutovala se role inflace a úrokových sazeb, která se v současné době značně mění. Následné otázky z publika se týkaly vlivu zdražování stavebního materiálu, možnosti rekonstrukce starých bytů, nebo hranice, jak velkou část bytů by stát měl vlastnit.
Na závěr debaty publikum opět hlasovalo, PRO se vyjádřilo 20 %, PROTI 64,2 % a nerozhodnutých zůstalo 15,8 % přítomných. Tým PROTI se tedy stal výhercem, ale věříme, že podstatnější je přínos různorodých pohledů a argumentů na téma bytové krize a prohloubení povědomí a pochopení současného společenského problému.
Počet hlasů se vyvíjel takto:
Před debatou | Po debatě | ||
Pro |
41 | 24 | -17 |
Nevím |
26 | 19 | -7 |
Proti |
63 | 77 | +14 |
Děkujeme všem hostům a také divákům za to, že se po tak dlouhé odmlce debaty zúčastnili. Budeme se těšit na příští setkání.
Záznam diskuze je dostupný na YouTube pod tímto odkazem: https://www.youtube.com/watch?v=AG9F0MLAlHQ
V druhém týdnu podzimního semestru jsme se sešli na úvodní členské
schůzi. Setkání sloužilo i jako nábor nových členů, které jsme se snažili zasvětit do
chodu spolku a jeho jednotlivých oddělení.
Na náš první Kulatý stůl tohoto semestru přijala pozvání ředitelka Českého centra v Bratislavě Monika Koblerová.