Úvodní členská schůze 2024/25
V druhém týdnu podzimního semestru jsme se sešli na úvodní členské
schůzi. Setkání sloužilo i jako nábor nových členů, které jsme se snažili zasvětit do
chodu spolku a jeho jednotlivých oddělení.
Měla by Česká republika následovat příklad některých evropských zemí a povolit asistovanou sebevraždu či eutanazii? Jaké jsou výhody a rizika podobného zákona? Jaké pravidla by měly být nastaveny, aby se zabránilo jejímu zneužití? Nejen na tyto otázky se pokusili odpovědět hosté Masarykovy debaty.
Měla by Česká republika následovat příklad některých evropských zemí a povolit asistovanou sebevraždu či eutanazii? Jaké jsou výhody a rizika podobného zákona? Jaké pravidla by měly být nastaveny, aby se zabránilo jejímu zneužití? Nejen na tyto otázky se pokusili odpovědět hosté Masarykovy debaty, jenž je už třetím rokem organizovaná Studentskou sekcí IIPS. Masarykovy debaty již tradičně probíhají dle formátu tzv. oxfordské debaty, tudíž teze „Eutanazie by měla být legalizována“ nebyla proklamací názoru, nýbrž formulací, kterou jedna strana zastává a druhá rozporuje. Tým PRO tezi reprezentovali PhDr. David Černý, Ph.D., věnující se filozofii v oblasti etiky, bioetiky, filosofie práva a personální ontologii, a PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D., filozof, zaměřující se na filozofii mysli a jazyka, filosofii vědy (biologie) a estetiky. Na straně PROTI tezi jsme měli možnost vyslechnout si MUDr. Ondřeje Slámu, Ph.D., onkologa, specialistu na paliativní medicínu a předsedu České společnosti paliativní medicíny, a spolu s ním prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc., dr.h.c. předního českého onkologa a předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti J.E. Purkyně.
Před začátkem události proběhlo v publiku hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 61 %, PROTI 20 % a nerozhodnutých bylo 19 % zúčastněných. První v debatě promluvil David Černý, který se zaměřil na eutanazii z pohledu morální přijatelnosti. „Je smrt špatná?“ I na tuto otázku se pokusil ve své řeči odpovědět a dále na ní vysvětlit, že smrt lze chápat jako morálně správnou. Dle jeho slov je hlavní chovat se dle etiky, jelikož etika by nás měla chránit a vést v životě. Na toto pak reagoval Ondřej Sláma, jenž vycházel ze své lékařské praxe, na základě které zastává názor, že dříve, než bychom se rozhodli pro legalizaci eutanazie by bylo vhodnější dále rozvíjet a zdokonalovat podporu těžce nemocným pacientům v podobě paliativní péče. Tato péče dle jeho názoru může změnit pohled pacienta tím, že pomůže zachovat jeho důstojnost i v posledních fázích života. Z opačného názorového týmu na předchozí řečníky zareagoval Tomáš Hříbek, který neměl k tezi jednoznačný postoj, a souhlasil s morálním aspektem a právem sám o svém životě rozhodnout, avšak v současné době by doporučil se zaměřit, stejně jako uvedl Ondřej Sláma, na zvýšení dostupnosti a kvality paliativní péče. Poslední se k tématu vyjádřil Jiří Vorlíček, jenž argumentaci postavil na premise, že dobrý život je takový, když je člověk spokojený. Proto je nutné mluvit s pacienty, porozumět jim a zjistit, co pacient požaduje od konce života. Na závěr debaty se všichni řečníci dá se tvrdit shodli, že z morální stránky nemají ani jeden vyhraněný postoj proti legalizaci eutanázie, avšak současně se přiklání k názoru, že v současné době není legislativa pro eutanazii vhodně zpracována a jsou zde stále nedostatky v péči o pacienty, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu, a proto by dávalo větší smysl se zaměřit na rozvoj právě této oblasti zdravotnictví.
V pomyslné druhé části Masarykovy debaty následovaly otázky z řad diváků, které se týkaly mj. jak pohlížet na volbu eutanazie u lidí s degradující nemocí, dále jak by mohl vypadat daný souhlas s eutanázií nebo zda by se pro eutanazii mohl rozhodnout i zdravý člověk z jakéhokoli důvodu. Na závěr proběhlo v publiku opakované hlasování, v němž se PRO tezi vyslovilo 64 %, PROTI bylo 22 % a nerozhodnutých zůstalo 14 % přítomných. Věříme, že debata přinesla množství nových pohledů na téma legalizace eutanázie a přispěla k hlubšímu zamyšlení se nad kladnými i negativními změnami, jež by mohla tato kontroverzní žádost od pacienta mít pro jedince i pro společnost.
V druhém týdnu podzimního semestru jsme se sešli na úvodní členské
schůzi. Setkání sloužilo i jako nábor nových členů, které jsme se snažili zasvětit do
chodu spolku a jeho jednotlivých oddělení.
Na náš první Kulatý stůl tohoto semestru přijala pozvání ředitelka Českého centra v Bratislavě Monika Koblerová.