Masarykovy debaty - teze: „Rusko je pro Západ větší hrozbou než Čína"

Debatu zahájil moderátor slovy, že teze je velmi aktuální, protože se v současnosti bezpečnostní situace ve světě, ale i v relativně blízkém okolí, zhoršuje - jsme svědky porušování mezinárodního práva ze strany velmocí i nestranných aktérů. Válka na Ukrajině již trvá téměř dva roky a v Asii probíhají opakující se provokace mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Na straně pro tezi se debaty zúčastnil Mgr. Adam Potočňák, Ph.D., akademický pracovník Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany a Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D., vědecká pracovnice Mezinárodního politologického ústavu a odborná asistentka na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MUNI. Na straně proti tezi přijala pozvání Mgr. Kara Němečková, manažerka pro vnější vztahy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), spolu s Bc. Jakubem Jandou, výkonným ředitelem nevládní odborné instituce Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, specializujícím se na evropskou politiku vůči Rusku a Číně. Debatu moderoval absolvent Fakulty sociálních studií a moderátor České televize, Bc. Jakub Vácha.

Diskuse začala hlasováním, kdy 52 přítomných diváků vyjádřilo svůj názor na danou problematiku. Většina publika, 48 procent, byla proti tezi, 40 procent pro tezi a 6 diváků bylo nerozhodnuto. Následovalo představení hostů a poté každý z nich obdržel sedm minut na představení svých argumentů. Diskutující se shodli, že Rusko je hrozbou z krátkodobého časového horizontu a Čína z dlouhodobého, jejich pohledy se však lišily na závažnost hrozeb.

Jako první svůj proslov přednesla Kuchyňková, dle které se bohužel nijak za delší dobu nezměnila podstata represivního autoritativního režimu v zemi. Ten se podle ní opírá o strukturu tajných služeb a historickou kontinuitu KGB a jeho podstatou je, jak mimo jiné zmiňuje ruský historik Zubov, touha po moci a neochota se jí vzdát. Rusko také užívá prostředků jako ovlivňování veřejného mínění a informačního prostoru, kybernetické útoky nebo zneužívání migrace na území sousedních zemí.

Potočňák považuje Rusko za hrozbu hlavně kvůli geografické blízkosti, což odpovídá teorii mezinárodních vztahů. Z historického hlediska zmínil, že náš region nemá s Čínou zkušenost jako s okupantem, agresorem nebo obětí, zatímco s Ruskem, respektive se Sovětským svazem, zkušenosti má. Čína je podle něj určitě větší ekonomicko-politická hrozba, ale Rusko je už teď větší vojensko-fyzická hrozba. Varuje, že Rusko by mohlo sáhnout k iracionálním prostředkům ze zoufalství, zatímco Čína je podle něj spořádanějším a umírněnějším aktérem.

Z týmu proti tezi promluvila nejprve Němečková, která tvrdí, že Čína nemá zájem rozbít světový režim, ale spíše ho postupně měnit ze svého nitra. Na rozdíl od Ruska, které jedná otevřeně a neohrabaně, Čína sofistikovaně prosazuje své hodnoty prostřednictvím rostoucího vlivu v mezinárodních organizacích, jako je OSN. Podle Němečkové Čína nabízí alternativní systém vládnutí, kde autoritářské systémy představují nové modely vládnutí, které pak exportuje do zemí globálního Jihu. Kritizuje čínský systém za jeho nečitelnost a netransparentnost - čínská strana nezveřejňuje ekonomické ukazatele nebo s čísly dokonce manipuluje. Dále zdůraznila, že Čína se stává rostoucí ekonomickou velmocí a upozorňuje na nedostatek expertízy o Číně oproti Rusku. Konkrétně uvedla: „Válka na Ukrajině nám ukázala, že jsme závislí na ruském plynu a ropě, ale u Číny jsou závislosti to ale daleko hlubší - EU je závislá na čínských vzácných zeminách, kterých EU dováží až 98 %.”

Janda na ní navázal a ve svém projevu popsal existenci "Osy zla" a tvrdí, že rozsáhlý konflikt Ruska na Ukrajině je možný díky podpoře ze strany Číny. Ta poskytuje strategické krytí a logistickou, politickou, informační i materiální podporu pro válku na Ukrajině. Zároveň se ptá, zda Rusko bude ve dlouhodobém horizontu juniorním partnerem nebo kontraktorem ve prospěch Číny. Janda také vyjádřil obavy z čínského zdvojnásobení rozpočtu pro armádu od roku 2012. „Čína se v podstatě připravuje na válku. Kromě finanční podpory armády se také ideologicky, morálně a ekonomicky uzavírá - čínský režim cíleně zvyšuje závislost západních zemí na sobě a snižuje svoji závislost tím, že snížil zahraniční investice od roku 2021 o 94%.”

Následně se debata přesunula do druhé fáze, kde řečníci konfrontovali své názory s protistranou a odpovídali na moderátorovy otázky. V této části se řečníci pro tezi shodli, že obě země jsou velkou hrozbou, ale Rusko je navíc geograficky blíže. Němečková na to reagovala se slovy, že geografická poloha už nemusí být důležitá, protože žijeme v propojeném kosmopolitním světě. „Daleko relevantnější mohou být obchodní vazby. Kdyby došlo k invazi na Tchaj-wan, následky by byly dalekosáhlé - co by se mohlo stát třeba s dodávkou čipů, které všichni potřebujeme dennodenně do spousty produktů?,” odůvodnila. Potočňák proti tomuto argumentoval tak, že ztráta dodávky čipů a léků je jistě problém, který nás však neohrožuje fyzicky, zatímco ruské konflikty jakožto aktéra, který kolem sebe „zběsile máchá rukama”, mohou být daleko větším problémem pro naši fyzickou existenci.

Janda reagoval prezentací nejhorších možných scénářů bitev pro Česko. Česko jako tranzitní země může být hlavní cestou pro spojenecké vojenské vozidla, být útočištěm pro válečné uprchlíky a na naše území mohou dopadat ruské rakety, to je ale dle něj vše, co si dokáže představit, že by se stalo. „Ve scénáři, kdy Čína vede blokádu a eskalující válečný konflikt okolo Tchaj-wanu a Japonska a byl by u nás nedostatek čipů, zastavil by se téměř celý automobilový průmysl v Evropě a výrazně by rostla nezaměstnanost. Lidé by se bouřili a vlády v Evropě by padaly.” Kuchyňková na tento komentář reagovala poznámkou, že to téměř zní, jako by Janda byl v táborech pro tezi, ačkoli uznala, že je obtížné určit, který z těchto scénářů by byl skutečně hrozivější.

V další části debaty byl prostor na dotazy z publika. První dotaz se zaměřoval na demografii, která je problematická u obou zemí. Podle Němečkové je výrazným problémem nepodporovaná migrace do Číny, protože kvůli politice jednoho dítěte je v zemi nedostatek lidí v produktivním věku.

Další z účastníků se ptal na klimatickou změnu a Green Deal. Janda zdůraznil, že pokud Green Deal uděláme strategicky, můžeme se zbavit závislosti na velmocích jako je Rusko. Avšak varoval, že špatné rozhodnutí by naši závislost na Číně, která nám kromě elektromobility a baterií dodává i solární a větrnou energii, mohlo ještě více zvýšit. „V některých oblastech musíme opravdu začít více investovat do vlastní ekonomické suverenity, protože evropský trh se solárními panely ovládá Čína,” apeloval.

Další dotaz byl položen samotným moderátorem, kterého vzhledem k jeho práci zajímalo, jak jsou hrozby komunikovány médii, a to zejména ty čínské. Potočňák se ve své odpovědi rozhodl „střelit gól do vlastní branky” a reagoval s tím, že čínská hrozba se opravdu nevnímá dostatečně intenzivně a není tak dobře komunikována. U prezentování ruské problematiky je podle něj problém v tom, že lidé mohou pociťovat únavu z dlouhodobého sledování tohoto konfliktu ve všech typech médií. Podle Jandy nejsou dobře komunikovány ani oblasti týkající se závislostí na čínských technologiích.

Na konci debaty dostali všichni řečníci prostor pro shrnutí svých myšlenek. Potočňák ve svém závěrečném projevu uznal, že po shodě s protistranou ohledně toho, že obě země představují významný problém, se nyní týmy spíše jen dohadují o tom, kdo je větším “padouchem”. Označil Ruskou federaci s agresivní politikou za akutnější hrozbu pro střední a východní Evropu. Kuchyňková souhlasila se svým předřečníkem a dodala pár slov ohledně svých negativních očekávání z výsledků projektu ohledně mapování veřejného mínění o válce na Ukrajině a ze ztráty vnímání veřejnosti Ruska jako přetrvávající hrozby. Němečková ve svém projevu souhlasila, že nás nyní bezprostředně nejvíce ohrožuje Rusko, avšak doufá, že Čína nebude v budoucnu nastavovat normy v našem mezinárodním řádu postaveného na našich hodnotách. Janda ve svém projevu opět zdůraznil své obavy ze závislosti na technologiích z Číny, Tchaj-wanu a také z Jižní Koreje a Japonska, ke kterým bychom se kvůli případné čínské blokády už nedostali. Zmínil také to, že přítomnost 2,4 milionů Čechů na TikToku, jejichž data čínský režim pečlivě sbírá, může být velkým problémem.

Na závěr byly zveřejněny výsledky, které hrály ve prospěch týmu pro tezi. 60 % diváků se shodlo, že větší hrozbou pro Západ je Rusko, zatímco 25 % přítomných hlasovalo pro Čínu. Tým Adama Potočňáka a Petry Kuchyňkové měl tedy oproti počátečnímu hlasování přírůstek hlasů 11 %, což mu v debatě zaručilo vítězství.

Studentka mezinárodních vztahů a evropských studií Lea Kukurová na začátku hlasovala pro tezi, že Rusko je větší hrozbou, ale nakonec ji přesvědčila opačná strana, a to zejména díky katastrofickým předpovědím budoucnosti Jandy. „Rusko nás podle něj dokáže ohrozit jen vojensky, ale Čína nás může ovlivňovat ve vícero oblastech, například s ohledem na produkci léků a čipů,” vysvětlila.

Pro tezi na začátku hlasovala také studentka politologie Ronja Drahanská, ale strana za Čínu měla podle ní v průběhu debaty přesvědčivější a konkrétnější argumenty. „Přesvědčil mě zejména bod o ekonomické blokádě, nedostatku čipů a léků a pádu vlád. Stále si ale myslím, že Rusko pro nás vzhledem k vlivu na dezinformační scénu a expanzivní politiku představuje velkou hrozbu.”

Děkujeme všem hostům za přijetí pozvání a divákům za účast a dotazy na debatující. Budeme se těšit na příští setkání.

Záznam od MUNI TV z této události najdete zde.

Foto: Nikoleta Logginidu