Tajfuny Ragasa a Bualoi způsobily záplavy a několik sesuvů půdy, v jejichž důsledku zemřelo kolem dvaceti lidí. Další lidé se navíc pohřešují. Jde především o rybáře, kteří se těsně před bouří vydali na moře a zatím se nevrátili. K úmrtím došlo, přestože filipínské úřady před bouřemi provedly masivní evakuaci, kvůli níž muselo své domovy opustit na 430 tisíc lidí. Tajfun Ragasa zabíjel na severu Filipín a také na Tchaj-wanu, Bualoi potom především v provinciích Masbate, Biliran a Východní Samar, ve středu souostroví. Obě bouře pokračovaly směrem k pobřeží jihovýchodní Asie, ale už s menší intenzitou.
Úterní zemětřesení si vyžádalo kolem sedmdesáti obětí. Nejvíce lidí zemřelo ve městech Bogo, Medellin a San Remigio v Cebu. V této provincii byl ve středu kvůli pohromě vyhlášen stav katastrofy. Lidé zde také byli odstřiženi od dodávek vody a elektřiny. Zdravotnická zařízení jsou přetížena a lidé musí být často ošetřováni v improvizovaných stanech nebo na chodnících před nemocnicemi. Místní samosprávy apelují na všechny, kteří mají zdravotnické vzdělání, aby raněným pomohli. Včasnou pomoc komplikuje i to, že při zemětřesení bylo poničeno mnoho cest a spadlo několik mostů. Zničeno bylo také velké množství budov. Nejhůře je na tom město Bogo, nacházející se asi dvacet kilometrů od epicentra zemětřesení. Mnoho lidí zde přišlo o své domovy a přespává na ulicích.
Přírodní katastrofy nejsou bohužel na Filipínách žádnou vzácností. Jde o zemi, jež je k nim kvůli své geografické poloze velice náchylná. Nachází se totiž v cyklonovém pásu Tichého oceánu a tím pádem ji zasáhne ročně kolem dvaceti tropických bouří. Ty jsou navíc v důsledku globální změny klimatu čím dál tím silnější. Další nevýhodou je poloha Filipín v takzvaném Ohnivém kruhu. Jde o pásmo kolem hranic Pacifické litosférické desky. Ta se v tomto pásmu dostává do kontaktu s jinými litosférickými deskami, což způsobuje častá zemětřesení, výbuchy sopek a také vlny tsunami.
Zdroje: iDnes, BBC News, ČTK
