Rekordně nízká účast, rekordně vysoká výhra. Jak probíhaly lotyšské volby?
Minulou sobotu se v pobaltském Lotyšsku rozhodovalo o novém složení Saeimy, tedy tamního parlamentu. Ve volbách zvítězila středová Spojená kandidátka dosavadního premiéra Andrise Kulbergse. Dalšími stranami, které překonaly pětiprocentní hranici vstupu do parlamentu byly krajně pravicové a americkým hnutím MAGA inspirované Lotyšsko na prvním místě, strana Suverénní síla, jež zastupuje zájmy ruské menšiny, konzervativní Národní aliance, levicoví Progresivní a středopravicová Nová jednota, která vyhrála volby před 4 lety.
Z výsledků voleb je zřejmé, že na dosavadním politickém směřování Lotyšska by se toho nemělo moc měnit. Očekává se, že novou vládní koalici budou s Jednotnou kandidátkou tvořit Národní aliance a Nová jednota. Půjde tedy o stejnou koalici, která vládla před volbami, pouze s tím rozdílem, že ubude strana Spojenectví zelených a farmářů, která se letos poprvé od svého vzniku v roce 2002 do lotyšského parlamentu nedostala.
Právě oddělením od Spojenectví zelených a farmářů vítězná Jednotná kandidátka před čtyřmi lety vznikla. Byl by však omyl ji kvůli tomu považovat za zelenou stranu, ve smyslu, který známe z většiny Evropy. Specifikem pobaltských zemí je totiž takzvaný zelený konzervatismus, zaměřený především na ochranu zemědělské půdy a rozvoj venkovských oblastí. V Lotyšsku je tato ideologie poměrně úspěšná i díky tomu, že země má 3. nejvyšší poměr lidí pracujících v zemědělství v celé EU. Podle Eurostatu jde přibližně o 7 % populace.
Hlavním tématem, jež mělo vliv na výsledky voleb, ale bylo něco jiného, a to bezpečnostní situace. Především potom strach z napadení pobaltské země ze strany sousedního Ruska. V těchto otázkách se Jednotná kandidátka staví jednoznačně na prozápadní stranu. Podporuje Ukrajinu a mluví o důležitosti silné a dobře připravené armády. Ihned po zveřejnění výsledků voleb vyloučil Andris Kulbergs složení vlády s jakoukoliv proruskou stranou. Odmítl také spolupráci s protrumpovským Lotyšskem na prvním místě.
Ruská otázka je v zemi dlouhodobě silně polarizujícím tématem. Mimo jiné i proto, že v ní existuje početná ruská menšina. K ruské národnosti se hlásí přibližně čtvrtina celé lotyšské populace. Ve spoustě měst, včetně hlavního města Rigy a druhého největšího města Daugavpilsu dokonce netvoří etničtí Lotyši ani nadpoloviční většinu. Je však potřeba dodat, že rozhodně ne všichni ruskojazyční obyvatelé Lotyšska se automaticky přiklánějí na stranu užší spolupráce s Ruskem, což se také na výsledcích voleb projevilo.
Zajímavé také je, že volby přinesly dva rekordy. Prvním byla nejnižší účast v historii lotyšských parlamentních voleb. Ta letos bylo pouhých 51,79 %. Oproti předchozím volbám jde téměř o osmiprocentní pokles v účasti. Druhým rekordem byl výsledek vítězné strany. Jednotná kandidátka získala 35,76 % a 41 křesel ve stočlenném parlamentu. To se ještě žádné lotyšské straně nikdy nepovedlo. Andris Kulbergs má tak jedinečnou příležitost pohnout politikou ve své zemi. Jestli se mu to opravdu povede ukáží následující 4 roky.
