Rostoucí napětí na východní hranici NATO

Prvním takovým incidentem se stalo vyslání dvacítky bezpilotních dronů na území východního Polska. Útok byl spuštěn z ruského i běloruského území, přičemž jeden z dronů dopadl ve vzdálenosti 200 kilometrů od českého území. Další z nich dokonce zasáhl rodinný dům nedaleko Varšavy. Jak se však později prokázalo, jednalo se o polskou raketu, která nezasáhla bezpilotní stroj. Do pohotovosti se tak dostaly alianční stíhačky, jež musely drony sestřelit. Zasáhnout tak musely polské F-16, nebo nejnovější nizozemské stíhačky nové generace F-35. Reakce předních polských ústavních činitelů na sebe nenechala dlouho čekat.

Nově zvolený prezident za konzervativní PiS Karol Nawrocki narušení leteckého prostoru probíral při pravidelném telefonátu s Donaldem Trumpem. Po skončení hovoru se nechal slyšet, že průnik ruských dronů byl bezprecedentním momentem v historii země i NATO. Stávající premiér Donald Tusk zase během projevu v polské dolní komoře Sejmu prohlásil, že jeho země je nejblíže válečnému konfliktu od konce druhé světové války. Vyzdvihl rovněž nutnost větší materiální podpory od aliančních spojenců, aby země dokázala podobným provokacím v budoucnu čelit. Z jeho strany došlo také k formálnímu požadavku na aktivaci článku 4. Ten v praxi znamená zahájení užších spojeneckých konzultací reagujících na nastalou situaci nebo ohrožení bezpečnosti jednoho z členských států. Na konci září se ve Washingtonu na žádost Polska schází Rada bezpečnosti OSN, která by měla nastalé napětí řešit.

Zatímco západní státy obviňují Rusko ze záměrného stupňování agrese v regionu, ruské informační kanály mezitím šíří falešné narativy o tom, že drony nebyly vedeny na Polsko, ale na Ukrajinu, nebo že se drony staly neovladatelnými, zabloudily, a proto skončily až u našeho severního souseda. Nejednalo se však o poslední ruskou provokaci za poslední dny. 

V sobotu 20.září došlo k dalšímu narušení východní hranice Severoatlantické aliance. Tentokrát se jednalo o ruský průnik tří stíhaček do estonského vzdušného prostoru. O omylu nelze ani v tomto případě mluvit, jelikož přelet trval celých dvanáct minut. Stalo se tak tři dny po skončení cvičení Západ 2025. Navíc se nejedná o první případ narušení východních hranic NATO. Stalo se tak již potřetí za krátkou dobu.

Výše zmíněné události se dějí v době probíhající ofenzívy Ruska na východě Ukrajiny, kde se snaží o dobytí zbylé části Doněcké oblasti, především pak o souměstí tzv. Doněcké brány tvořeného strategicky důležitým Pokrovskem, nebo Časiv Jarem. Případné dobytí by totiž znamenalo nejen přerušení klíčové zásobovací cesty pro ukrajinské jednotky, ale i možnost zahájení útoku do ukrajinského vnitrozemí. V kritické situaci by se tak ocitlo například Dnipro. Současně je tedy klíčová pozice Spojených států a jeho spojenců.

Na straně spojenců sice panuje jasná shoda na trvající podpoře napadené Ukrajiny, avšak nejvlivnější muž v čele Západu, Donald Trump, svými nahodilými prohlášeními celou věc minimálně komplikuje. Jisté je ale to, že i jemu trpělivost s Vladimirem Putinem po neúspěšném aljašském summitu dochází, což momentálně může nahrát jak Ukrajině, tak zemím při východní hranici NATO.