Začne česká vláda plnit závazky vůči spojencům? Babišova schůzka se zahraničními partnery může přinést změnu

Zprávy o nárůstu ruských hybridních operací se v posledním měsíci množí. Ředitelé tajných služeb evropských zemí přichází s varováními před tím, kdy a v jaké míře Rusové otestují soudržnost vojenského spojenectví a především článku 5 Washingtonské smlouvy zavazující členy NATO k pomoci napadené zemi. Hybridních operací spáchaných „cizí mocností“ na území starého kontinentu také přibývá – od dronů narušujících vzdušný prostor pobaltských republik po srpnový incident na letišti v Lipsku, kde drony ohrozily transportní letouny plné munice. Ve středoevropském prostoru se však reakce na varování tajných služeb různí.

Například německá vláda přichází s přelomovou reformou kompetencí Spolkové zpravodajské služby (BND). Změny, jež mají nabýt účinnosti v roce 2027, dovolují kromě sbírání informací, provádění špionáží i agresivnějších operací v kyberprostoru. Merzův kabinet hodlá na provoz BND vynaložit o čtvrtinu více prostředků. 

Prakticky každý týden čelí ruským provokacím také Polsko posilující obranu své severovýchodní hranice s kaliningradskou exklávou a Běloruskem. Na výstavbě „Východního štítu“ se nově podílejí i ženisté Bundeswehru. Výdaje na obranu činí v polském státním rozpočtu přibližně 46 miliard eur a obranyschopnost má posílit dohoda o umístění americké vojenské základny s kapacitou deseti tisíc vojáků. Po roce stahování vojsk Spojených států z Evropy se jedná o nečekaný obrat Trumpovy administrativy.

Poněkud protichůdný způsob zvolil slovenský premiér Robert Fico, který se ve svých nedávných prohlášeních nechal slyšet, že by nejraději viděl Slovensko jako neutrální stát. Současně s tím musel mírnit své předešlé vyjádření, v němž zpochybnil princip kolektivní obrany aliance. Ficův blízký spojenec, předseda české vlády Andrej Babiš, však postupně vlastní postoj k NATO i investicím do armády přehodnocuje, nebo se to tak alespoň zdá.

Schůzka premiéra přichází v atmosféře opětovné kritiky nízkých investic do obrany. Naposledy si kritiku vysloužil od amerického velvyslance při NATO, který vyjádřil zklamání nad tím, kolik výdajů Česká republika do obrany vynakládá. Krátce po zmíněné schůzce Babiš prohlásil, že vláda svým závazkům dostojí a článek 5 bude respektovat.

Jedná se o rétorické cvičení, nebo skutečnou změnu postoje? Současná vláda totiž soustředí priority do jiných oblastí a ministerstvo obrany se opět stalo resortem, na němž se šetří. Už nyní, před prvním čtením v Poslanecké sněmovně tak víme, že snížení výdajů se rozpočet nevyhne. Dílem pod nátlakem proruské SPD, jež nepokrytě využívá narativy ruské propagandy, dílem po naléhání ministrů z ANO. Výroky Andreje Babiše se tak zdají být jen pokryteckými sliby pro případ, že se dostane do situace, do níž by se v roli premiéra nejraději nedostal.