Právě odklon od populismu byl jedním z hlavních témat předvolební kampaně Paze. Dále také sliboval například vyřešit problém s dodávkami benzínu, který v Bolívii panuje, nastartování ekonomiky, snížení zadlužení země a zlepšení vztahů se Spojenými státy.
Ty během vlády MASu nebyly moc dobré, poté, co bývalý prezident a zakladatel MASu, Evo Morales, v roce 2008 vyhostil amerického velvyslance a obvinil jeho a americký Úřad pro potírání drog (DEA) z konspirací proti jeho vládě. Spojené státy Bolívii dlouhodobě obviňují z nenaplňování protidrogových opatření, ke kterým se země zavázala. Také jim vadí to, že Bolívie uznává legitimitu vlády Nicolase Madura, prezidenta sousední Venezuely, který v posledních volbách nevyhrál demokraticky. Nově zvolenému Pazovi však současná americká administrativa pogratulovala k vítězství, označila jeho zvolení za vítanou změnu oproti předchozí levicové vládě a uvedla, že s ním bude ráda spolupracovat, především na potírání drogových gangů v zemi.
Důležitým bodem Pazovy politiky je také přilákání nových zahraničních investic do země. Po tom, co poklesl objem zemního plynu, který země vyváží, totiž v bolivijské ekonomice chybí dolary. Schopnost země obchodovat se zahraničím je tak značně omezena. To je jeden z hlavních důvodu výše zmíněného nedostatku pohonných hmot v zemi. Prostor pro zahraniční investice přitom v zemi rozhodně je, nachází se zde totiž ložiska mnoha nerostů, včetně v poslední době velmi žádaného lithia.
Prosazování slibovaných změn ale nový prezident nebude mít vůbec jednoduché. Bolívie je sice prezidentskou republikou, avšak důležitou roli v jejím politickém systému hraje také parlament. V tom má Pazova křesťanskodemokratická strana pouze 49 křesel ze 130. Je tedy jasné, že bude muset hledat spojence a dělat mnohé kompromisy. Jak se mu to povede, se teprve ukáže.
Zdroje: BBC, Novinky.cz, Seznam zprávy, Aktuálně.cz, CNN
