Uplynulý víkend v České republice patřil volbám do Poslanecké sněmovny. S přehledem je vyhrálo hnutí ANO se ziskem 80 mandátů. Koalice SPOLU ztratila proti posledním sněmovním volbám 19 mandátů na 52 křesel a odchází tak do opozice. Strany trojkoalice budou následovat Starostové (22 mandátů) i Piráti (18 křesel). Ve sněmovně rovněž zasedne SPD s 15 poslanci a v neposlední řadě také Motoristé. Volby doprovázely mobilizující kampaně kandidujících stran.
Jedním z motivů letošních voleb se stala otázka budoucího zahraničně-politického směřování České republiky. Ohrožení současného směřování země na Západ propagovala především koalice SPOLU varující před volbou nepřiznaných koalic Stačilo a SPD. Pragmaticky se k zakotvení Česka stavěli Motoristé, a především hnutí ANO, jež by sice nevystupovalo ani z NATO, ani z EU, ale přehodnotilo by přístup české vlády například v otázce fungující české muniční iniciativy, která shání munici pro ukrajinskou armádu. Jediné SPD a Stačilo! slibovaly vystoupení ze západoevropských struktur.
A nebyly to jediné kontroverzní názory dvou výše zmíněných koalic. V očekávání byl jejich možný volební úspěch poté, co Ústavní soud rozhodl o jejich legálnosti. I kvůli tomu se pak očekávalo, jaký bude zisk těchto stran ve volbách. Ukázalo se však že možné voliče SPD i Stačilo zlákalo mnohem více hnutí ANO. Zčásti to způsobil překryv programových priorit, či mnohem menší pozornost ze strany médií v posledních dnech volební kampaně. Především pro Stačilo! znamená nepřekročení pětiprocentní klauzule zásadní problém ve financování. Jejich lídr, Daniel Sterzik si na kampaň půjčil peníze, za které ručil budovami komunistické strany. Zoufale tak začal v neděli po volbách na sociálních sítích prosit o štědré finanční příspěvky, které by mu pomohly s oddlužením. Není to ale jen Sterzik s Konečnou, kteří přemýšlí nad budoucím politickým působením.
Větší otazník se totiž vznáší nad osudem sociální demokracie, kdysi největší politické strany u nás. Spojení, jež mělo komunistům přinést tolik potřebná dvě procenta ke vstupu do sněmovny dopadlo neúspěchem. Vedení sociální demokracie v čele s Janou Maláčovou a Lubomírem Zaorálkem již rezignovalo. Hnutí nepomohla ani aktivita bývalého prezidenta Miloše Zemana, který se v posledních týdnech volební kampaně výrazně angažoval ve prospěch Stačilo. Další nepřiznaná koalice pod vedením Tomia Okamury rovněž nezískala nad očekávaných 10 deset procent, jejich hlasy stejně jako v případě Sterzikova Stačilo! skončily u Andreje Babiše. Letošní volby vynesly do poslaneckých křesel mnoho mladých nadějných politiků.
Jedním z neoficiálních motivů letošních voleb se stalo kroužkování. Udělování preferenčních hlasů dostalo do sněmovny 39 většinou nových tváří. Zároveň zafungovaly dvě souběžně běžící kampaně. Zatímco jedna apelovala na kroužkování ženských kandidátek, ta druhá propagovala mladé kandidáty pod 30 let na nižších místech stranických kandidátek. Obě dvě přinesly kýžený efekt a do sněmovny voliči dostali 67 žen, což je vůbec nejvíce v historii a zároveň 12 nových tváří mladších 30 let. Nově zvolení zákonodárci budou mít čas do 3.listopadu, na kdy je svolaná ustavující schůze po volbách.
Současně s přípravami probíhají jednání o podobě nové vlády. Nejvíce pravděpodobnou variantou je koaliční vláda hnutí ANO s SPD a Motoristy. Dosavadní průběh naznačuje, že vítězi voleb připadne sedm ministerstev, zbylí dva členové budoucí vlády by získali každý po třech ministerských postech.
Európska Komisia, na ktorej čele stále stojí Ursula von der Leyen aj napriek tomu, že v poslednom týždni čelila dvom pokusom o odvolanie jej kabinetu hlasovaním o nedôvere v Európskom parlamente, podala návrh na využitie zmrazených ruských aktív, ktoré momentálne drží belgický poskytovateľ finančných služieb Euroclear.
Minulý týden proběhly v Sýrii první parlamentní volby od pádu režimu Bašára al-Asada a nástupu opozice vedené prezidentem Ahmadem Šárou. Nepřímý volební systém kombinuje jmenování třetiny poslanců prezidentem a volbu zbylých dvou třetin prostřednictvím volebních kolegií. Přestože jde o krok k politické obnově, proces čelí kritice kvůli omezenému zastoupení menšin, absenci voleb v některých oblastech a silnému vlivu exekutivy, což zpochybňuje jeho demokratickou legitimitu.
