Konference Trump mění pravidla: co to znamená pro bezpečnost Evropy?

Ve dvou blocích hovořili účastníci o postupné proměně amerického vztahu k Evropě, snahách o posílení vlastní soběstačnosti či o problémech, s nimiž se musí vlády jednotlivých států vypořádat. Hlavním motivem odpoledního programu se stala otázka vysoké fragmentizace evropského zbrojního průmyslu, jež snižuje celkovou akceschopnost v případě ozbrojeného střetu s Ruskou federací. Reflektovány byly také aktuální události zahrnující sílící příklon Donalda Trumpa k Vladimiru Putinovi, snížení počtu personálu americké armády na základnách členských států NATO. Opomenuta nebyla ani Ukrajina a její zkušenosti z války. 

Před úvodní debatou vystoupili se svými příspěvky bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď a bývalý velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý. Ve svých projevech se řečníci shodli, že se Evropa musí vzdát svých iluzorních představ o trvalém míru a samozřejmé pomoci od Spojených států. I když na větší výdaje na obranu Trumpova administrativa výrazně naléhá, není první. Dle obou vystupujících to bylo to již za vlády Johna Bidena, co na změnu přístupu v otázce zbrojení naléhala. Diskuze se dále zaobírala například ochotou členů NATO navýšit obranné výdaje, zejména kvůli rostoucí popularitě politiků slibujících pravý opak. Otázky z publika směřovaly hlavně na připravenost Severoatlantické aliance například znovuzavedením povinné vojenské služby.  

Ve druhé polovině se Oldřich Krpec z katedry mezinárodních vztahů a Borisem Kaliským z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) detailněji zaměřili za dosavadní poznatky plynoucí z ruské invaze na Ukrajinu. Jak na Ukrajině funguje spolupráce mezi občanským sektorem a armádou, a z čeho by si Česká republika mohla vzít příklad, představil Boris Kaliský. Poukázal na fakt, že ČR sice disponuje rámcem, v jakém v době krize fungovat, stále se nicméně vyskytují mezery v oblasti strategické komunikace nebo připravenosti kritické infrastruktury.  

Na celkové přispění evropského zbrojního průmyslu Ukrajině se poté zaměřil Oldřich Krpec. Jak se ukazuje, zbrojní průmysl prozatím nestíhá dostatečně pokrývat potřeby Ukrajiny na bojišti. Většímu objemu dodávek nestojí v cestě pouhá zdrženlivost, ale také roztříštěný zbrojní průmysl bránící akceleraci výroby. Zbrojní kapacity sice od roku 2022 narostly, kapacity je však nutné nadále rozšiřovat.  

Po samotné konferenci jsme se přesunuli do restaurace U Lucerny, kde proběhl tematický pubkvíz. Soutěžící si mohli ověřit své znalosti v oblasti zahraniční politiky USA, skandinávské bezpečnostní politiky nebo politiky Donalda Trumpa.  

Na závěr bychom rádi poděkovali Mezinárodnímu politologickéfmu ústavu i Konrad Adenauer Stiftung za pomoc s organizováním konference.  

Foto: Konrad-Adenauer-Stiftung