Modrá vlna smetla republikány. Senát mohou ztratit na celé roky

Největší pozornost se v úterý upírala k Senátu. Ve hře bylo 35 ze 100 křesel, jako každé dva roky se tak volila přibližně třetina senátorů. Republikáni do voleb vstupovali s většinou 53 mandátů, nejméně sedm jich však ztratili. Demokraté tak budou mít nejméně 54 křesel a přebírají kontrolu nad Senátem. O konečném rozložení sil se přitom stále rozhoduje na Aljašce a v Mississippi, kde podle dosavadních výsledků mírně vedou demokratičtí kandidáti.

Překvapila zejména vítězství Demokratů v tradičně republikánských státech. V nejdražších senátních volbách v historii USA porazil kandidát Demokratů James Talarico generálního prokurátora Kena Paxtona, kterého silně podporoval Trump i Elon Musk. Stal se tak prvním Demokratem zvoleným za Texas do Senátu od roku 1988. V Kansasu, kde Trump před dvěma lety vyhrál o šestnáct procent, pastor Adam Hamilton porazil stávajícího senátora Rogera Marshalla. Demokratický kandidát tam do Senátu uspěl poprvé od roku 1932.

Ostře sledovaný byl i souboj ve státě Michigan. Kandidát Demokratů Abdul El-Sayed porazil Republikána Mikea Rogerse. zhruba o sedm procentních bodů a stane se prvním muslimským senátorem v historii USA. Uspěl přitom navzdory opakovaným útokům na jeho vyznáním. Například Trump ho během kampaně označil za „džihádistu“ a tvrdil o něm, že chce v USA zavést právo šaría.

Ve Sněmovně reprezentantů se posílení Demokratů dalo očekávat. Prezidentská strana ve volbách v polovině funkčního období zpravidla nedosáhne na většinu, pouze v roce 2002 tomu bylo naopak. Předpovědi sice Demokraty favorizovaly, rozsah vítězství je ale překvapivý. K většině Demokratům stačilo získat tři dosud republikánská křesla, nakonec jich však převzali desítky a budou tak mít v této komoře nejpočetnější většinu za posledních dvacet let. Na rozdíl od Republikánů, kteří měli před volbami převahu čtyř křesel, budou mít v dalších letech Demokraté rezervu několika desítek hlasů a žádná frakce nespokojených poslanců jim případně nebude moci tak snadno diktoval podmínky.

Proč Republikáni prohráli tak výrazně? Za porážkou stojí podle samotných epublikánů hlavně válka s Íránem. Viceprezident JD Vance den po volbách na síti X napsal: „Důvodem, proč jsme prohráli, je válka.“ Zastáncům války pak ironicky vzkázal, ať klidně obhajují, že stála za ztrátu Senátu na příštích šest let. Trump jeho hodnocení označil za „z velké části pravdivé“ a vinu přičetl vyšším cenám paliv. Samotnou válku ale dál hájí. „Udělal jsem správnou věc,“ řekl deníku The Wall Street Journal.

Pro Trumpa výsledek voleb znamená, že bude poslední dva roky vládnout s opozičním Kongresem. Bez Demokratů neprojde žádný zákon ani rozpočet a Sněmovna bude mít možnost zahájit vyšetřování vlastní administrativy. Senát navíc schvaluje kandidáty na ministry či soudce. Trump sice slibuje spolupráci, ale zároveň hrozí vetem.

Varování J.D. Vance před dalšími šesti lety demokratického Senátu přitom může být opodstatněné. V roce 2028 přijde na řadu 34 křesel, z nichž většinu drží Republikáni. Aby Senát získali zpět, museli by demokratům sebrat nejméně čtyři křesla, přestože sami budou obhajovat více mandátů. O křeslech, která Demokraté letos získali v Texasu, Kansasu či Iowě, se znovu rozhodne až v roce 2032. Republikáni tak mohou v roce 2028 obhájit Bílý dům, a přesto zůstat v Senátu v menšině. Příští prezident by mohl začínat svůj mandát se stejnými překážkami, jaké nyní čekají Trumpa.