Pobaltské státy a Finsko končí s Ottawskou úmluvou

Ministři obrany čtveřice pobaltských států sousedících s Ruskou federací nebo Běloruskem zveřejnila na síti X společné prohlášení, ve kterém oznamují odstoupení od Ottawské úmluvy zakazující používání, skladování či produkci protipěchotních min. Zdůvodňují to rapidně zhoršující se bezpečnostní situací na východním křídle aliance. V návaznosti na prohlášení podniklo stejný krok i Finsko.

Krok naopak nepodpořilo Norsko, které se snaží předejít destigmatizaci tohoto druhu výzbroje v evropském arzenálu. Podle ICRC tvoří přes 80 % obětí protipěchotních min civilisté.

Cílem odstoupení od úmluvy je dle ministrů dosažení větší flexibility a svobody při výběru nástrojů k posílení obrany zranitelného východního křídla NATO. Pobaltské republiky se tím snaží vyslat svým spojencům i nepřátelům jasný vzkaz – ochotu bránit svoji svobodu a územní celistvost. Podle finského ministerstva zemědělství a lesnictví jde o “potřebné odstrašení”. Odstoupení od úmluvy by mohlo mít reálný dopad na rozvoj schopností, jelikož Rusko (spolu s např. USA a Čínou) mezi signatáři není. Dle polského ministra obrany by tak baltské země přišly o svazující “korzet”.

Zavedení protipěchotních min do výzbroje však může být finančně, časově i organizačně náročné. Je však nutno připomenout, že v Polsku již funguje produkce protitankových min.

Ve společném prohlášení ministři dodávají, že bez ohledu na odstoupení od Ottawské úmluvy se státy zavazují k dodržování mezinárodního humanitárního práva včetně ochrany civilního obyvatelstva během ozbrojeného konfliktu.

Nejde o první událost tohoto druhu - již v roce 2024 Litva odstoupila od úmluvy (jejímž signatářem není Rusko) z roku 2008 zakazující kazetovou (tzv. “cluster”) munici. Zajímavé nicméně je, že litevská armáda kazetovou municí sama nedisponuje. Je tedy možné interpretovat tento akt podobně jako zmíněné prohlášení - gesto, či výzvu sobě i spojencům k budování funkční a efektivní obranyschopnosti spolu s účinným odstrašením.

Ottawská úmluva byla jedním z nejúspěšnějších pokusů o kontrolu zbrojení. K roku 2022 ji podepsalo 164 zemí z celého světa (včetně ČR).