Aké akcie nakúpiť v prípade jadrového konfliktu
Zatiaľčo sa americký prezident vyhráža celej zemi vyhubením civilizácie za použitia jadrových zbraní, objavuje sa otázka, ako by táto udalosť zasiahla peňaženku bežného Slováka.
Tudy cesta nevede. Slovinsko očekává politický návrat
Ještě před měsícem se nabízelo, že v premiérské pozici setrvá i v následujících čtyřech letech lídr pro-evropského Hnutí Svoboda Robert Golob. Povolební vyjednávání však k úspěchu nevedla a k moci se může navrátit staronová tvář.
Volby z předposledního březnového víkendu sice dokázala stávající vládní strana vyhrát rozdílem jednoho mandátu, šance na složení koalice na stejném půdorysu z předchozího volebního období jsou nicméně mizivé. Ještě před čtyřmi lety získalo Hnutí Svoboda samostatně 41 mandátů, nyní jich i se sociálními demokraty a Levicí obdrželo pouze 40. Na většinu tak nedosáhnou, leda že by ke koaličním jednáním přizvaly i další subjekty.
To se však nestalo, plán na sestavení vlády Golobovi nevyšel, načež byl těmito nepříznivými okolnostmi donucen oznámit neúspěch vyjednávání o nové vládě. Ani on nedokáže prolomit ‚‚slovinské prokletí’’ premiérů, kteří nikdy nedokáží obhájit svůj post v po sobě jdoucím funkčním období.
Nutno podotknout, že debata o vytvoření vlády na stávajícím půdorysu s podporou dalších stran trvala jen dva týdny. Krátce předtím svolala prezidentka Nataša Pirc Musar ustavující schůzi parlamentu, po níž se rozhovory naplno rozběhly. Ani plán na zformování ‚‚vlády národní jednoty’’ nepomohl k východisku z patové situace. Robert Golob s řešením podporovaným prezidentkou přišel mimo jiné z důvodu hrozící ekonomické krize po roztržce Spojených států s Íránem. Resni.ca a Demokraté, nové subjekty na slovinské politické scéně, zapojení odmítly. Naléhavost aktuálního dění nejlépe vykresluje právě ochota zapojit do jednání i hnutí Resni.ca. Lídr Zoran Stovanović otevřeně hovoří o možnosti slovinského opuštění Severoatlantické aliance, což pro podstatnou část Hnutí Svoboda představuje jasné překročení červené linie, protože Golobova strana na podpoře i udržení evropské integrace vyrostla. Naopak Stovanovićův hlas bude znít mnohem výrazněji než dříve.
Na ustavující schůzi byl totiž i díky hlasům Janšovy SDS zvolen předsedou devadesátičlenného parlamentu. Právě Janiz Janša je tím, kdo ze stávajícího patu může odejít jako vítěz. Pokud se mu podaří najít partnery ochotné do vládní koalice vstoupit, stane se premiérem už počtvrté v historii. K většině mu mohou rovněž dopomoct i dva hlasy národnostních menšin, po jednom křesle jsou tímto způsobem zastoupeni Maďaři s Italy.
Co by případný návrat mohl znamenat? Trojnásobný expremiér proslul v Evropě svojí náklonností k americkému prezidentu Trumpovi, v němž vidí svůj vzor. Přestože platí za vyhlášeného euroskeptika, k obstrukcím typickým pro odcházivšího Viktora Orbána se mnohdy nepřidával. Připomeňme, že Janša byl společně s polským a českým premiérem jedním z prvních hostů ve válkou zmítaném Kyjevě. Současně s tím může být jedním z těch, kdo vyslyší volání Petera Magyara po rozšíření spolupráce Visegrádu mimo své hranice. Podobně jako u Rumena Radeva od něj lze na evropské půdě očekávat více pragmatickou než potížistickou politiku. Zůstává však otevřené, do jaké míry bude silný vydírací potenciál jeho možných koaličních partnerů, kteří svými důležitými mandáty mohou suverénějším postojem v Bruselu podmiňovat svoji podporu.
