Debata s experty na téma "Budoucnost jaderné energetiky"

Ve středeční odpoledne 7. prosince se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity uskutečnila debata na téma „Budoucnost atomové energetiky“

16. 12. 2022 Matej Bazovsky

Ve středeční odpoledne 7. prosince se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity uskutečnila debata na téma „Budoucnost atomové energetiky“. Debaty se zúčastnili analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář a Dalibor Stráský, pověřenec hornorakouské vlády pro jádro. Debatu moderoval Martin Jirušek z Katedry Mezinárodních vztahů a evropských studií, FSS Masarykovy univerzity.

Po přivítání hostů začal diskusi pan Stráský. Podle jeho názoru jaderná energetika svou roli již sehrála. Potýká se s problémy, jako jsou časté havárie, vysoké náklady a navíc se nejedná o neomezený zdroj. Podle pana Stráského nemá jaderná energetika v dlouhodobém boji proti klimatickým změnám perspektivu. Oldřich Sklenář pak doplnil tyto problémy o složitost dovozu uranu a chlazení v letních měsících. Oba řečníci se vyjádřili skepticky také při otázce výstavby dalších jaderných elektráren. Jejich stavba je totiž velmi náročná a většinou dochází ke zpožděním. Dostavení 5. bloku v Dukovanech podle nich nenastane dříve než kolem roku 2036 a dostavění 6. bloku je ještě dále v budoucnosti. Avšak původní bloky budou svúj životní cyklus končit mezi lety 2035-2037. Podobné plány jsou také na postavení dalších dvou bloků pro elektrárnu v Temelíně. Šanci na zvrácení současného trendu zpoždění, a tím pádem i prodražování při výstavbě atomových elektráren by mohly představovat malé modulární reaktory, které by mohly být vyráběny masově a nebyla by tam potřeba unikátního projektu pro každou výstavbu. Otázkou zůstává, při jak velké výrobě, a tedy kdy, by se ukázaly finanční úspory.


Po této úvodní debatě se moderátor zeptal našich hostů, zda je problém v tom, že nejsme schopni řídit stavbu, což je příčinou dalších komplikací. Podle Dalibora Stráského je odpověď na tuto otázku částečně ano, poněvadž výstavba je složitá, vždy se najdou problémy, které je třeba řešit a je třeba i měnit plány. To vše vede k následným zpožděním a ke zdržení. Pan Sklenář dodal, že výstavby jaderných elektráren jsou opravdu komplikované, podobně jako lety do kosmu, a není u nich prostor pro chyby, které by mohly způsobit katastrofu. Ve finále tak rychlost a cena výstavby musí ustoupit stále zvětšujícím se bezpečnostním požadavkům. Často je pak problémem i otázka podpory veřejnosti. Dalibor Stráský zmínil příklady Německa a Rakouska. Česká republika a Slovensko jsou ale výjimkami. Důvodem je málo diskuse o negativních stránkách nukleární energie. Na druhé straně, i když veřejnost nemá většinou problém s elektrárnami, podpora pro uložiště jaderného odpadu se již nenajde.


Další otázka se týkala pozitiv jaderné energie. Dalibor Stráský jako jedno z největších pozitiv uvedl možnost nakoupení paliva do zásoby. Atomové elektrárny jsou vhodné pro centralizovanou energetickou soustavu a jsou stabilní. Dále hosté rozebírali, zda v rozvoji atomové energie hraje roli ideologie. Odpověď byla jasné ano. Podle Oldřicha Sklenáře existuje více problémů, atomová elektrárna totiž potřebuje určitý druh paliva, na kterém je postaven její chod. Temelín například potřebuje jen ruské palivo, stejně jako slovenské elektrárny. Vývoj těchto paliv může trvat i léta. Na druhou stranu, 90% fotovoltaických panelů se vyrábí v Číně.


Poslední otázka od moderátora byla: "Jaká bezpečnostní rizika vznikají u dodavatelů?" Dalibor Stráský konstatoval, že ruské nabídky jsou často hodnoceny lépe než ty americké a neexistuje ani jazyková bariéra, která je vyskytuje při spolupráci s korejskými firmami. S ruským ROSATOMem máme navíc spoustu zkušeností. Na druhé straně ale není vhodné, aby se výstavby účastnila země, která Českou republiku dala na seznam nepřátelských zemí.


Na závěr měli účastníci diskuse možnost položit hostům své vlastní otázky. První otázku pak položil profesor Miroslav Mareš, který se zajímal se o alternativní možnosti. Pan Sklenář v rámci odpovědi zdůraznil komplikovanost současné situace, kdy není ještě rozvinutá technologie vodíku, a plynu je málo, tudíž alternativ je nedostatek. Pan Stráský kritizoval systém vychovávání inženýrů, který je nenutí inovovat. Účastníci diskuse se také zajímali o rozvoj technologií v jaderném průmyslu. Oldřich Sklenář jasně reagoval, že rozvoj v této oblasti se jistě nezastavil, a právě naopak, je dobře financován. V Česku dokonce na rozvoj atomové energie se dává více než na výzkum vodíku a skladování energie dohromady.


Na závěr diskuse moderátor Martin Jirušek ještě jednou poděkoval debatujícím, že si našli čas zavítat na půdu univerzity a dodal, že doufá, že v budoucnu bude možné zorganizovat i další podobné diskuse na toto zajímavé téma.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info