Dánsko zachvátily koncem března parlamentní volby. Post nejsilnější strany obhájil Sociální demokraté dosavadní premiérky Mette Frederiksen, avšak její tříčlenná koalice přišla o parlamentní většinu. Tu nezískal ani pravicový blok a koaliční jednání tak závisí na centristické straně Umírnění. Frederiksen v reakci na volební neúspěch podala demisi.
Volební místnosti se otevřely k ránu 24. března, ale již večer bylo jisté, že nejsilnější strana Sociálních demokratů zaznamená svůj nejhorší výsledek od roku 1903. Oproti minulým volbám získala o 5,6 % méně hlasů, tedy 21,9 %. Úspěch naopak hlásila Socialistická lidová strana s 11,5 % hlasů, čímž se stala druhou nejsilnější parlamentní stranou, a Rudo-zelení, jež si přilepšili na 6,2 %. Celkově ovšem levice utrpěla hořkou porážku, jelikož získala pouze 84 mandátů z 90 nutných pro složení parlamentní většiny.
Ani pravicový blok však nedosáhl na kýženou většinu. Celkem 77 mandátů získalo dohromady šest pravicových uskupení, nejvýrazněji strana Venstre s 10,2 % hlasů. Zbylých 14 mandátů, jež budou hrát při koaličních jednáních klíčovou roli, získala centristická strana Umírnění bývalého premiéra a současného ministra zahraničí Larse Løkka Rasmussena. Celkově se do jednokomorového dánského parlamentu o 179 křeslech dostalo 14 dánských, 2 grónské a 2 faerské strany.
Na výsledek voleb reagovala premiérka Frederiksen svou rezignací. Současně ale dodala, že je severskou zemi připravena vést i nadále. „Přečkali jsme pandemii, museli jsme se vypořádat s válkou. Americký prezident nám vyhrožoval a za těch téměř sedm let jsme zaznamenali čtyřprocentní pokles," prohlásila. V úřadu působí od roku 2019, kdy se Sociální demokraté navrátili do vlády po neúspěších v roce 2015.
Zajímavé je, že Frederiksen vyhlásila letošní volby o několik měsíců dříve, než bylo nutné. Analytici to označují za taktický krok motivovaný napjatou situací kolem amerického zájmu o Grónsko. Zda se jí tato sázka vyplatila však zůstává otázkou, jelikož v dánském parlamentu panuje v grónské otázce téměř jednotný postoj.
V pondělí 23.3. zorganizovala Studentská sekce IIPS filmový večer zaměřený na velice aktuální téma – Irán. Díky velkému zájmu byl promítnut oscarový snímek Argo, jenž poutavým způsobem zprostředkovává náročnou situaci amerických diplomatů v Teheránu po vypuknutí islámské revoluce v roku 1979.
Prvé aj druhé kolo francúzskych komunálnych volieb sú oficiálne za nami a poznáme nových starostov v jednotlivých mestách a obciach. Nedopadli však úplne podľa očakávaní - napriek neobľúbenosti Macrona a iných centristických strán dosiahli víťazstvá aj v obvodoch, v ktorých nemala tak stabilnú podporu.
