Slovensko sužuje najväčšie sucho, aké tu kedy bolo
Od roku, kedy sa na území Slovenska začali vykonávať merania objemu zrážok nebolo nikdy také sucho, ako je tomu tento rok.
Neúspěch levice v Dánsku. Předsedkyně vlády Frederiksen podala demisi
Dánsko zachvátily koncem března parlamentní volby. Post nejsilnější strany obhájil Sociální demokraté dosavadní premiérky Mette Frederiksen, avšak její tříčlenná koalice přišla o parlamentní většinu. Tu nezískal ani pravicový blok a koaliční jednání tak závisí na centristické straně Umírnění. Frederiksen v reakci na volební neúspěch podala demisi.
Volební místnosti se otevřely k ránu 24. března, ale již večer bylo jisté, že nejsilnější strana Sociálních demokratů zaznamená svůj nejhorší výsledek od roku 1903. Oproti minulým volbám získala o 5,6 % méně hlasů, tedy 21,9 %. Úspěch naopak hlásila Socialistická lidová strana s 11,5 % hlasů, čímž se stala druhou nejsilnější parlamentní stranou, a Rudo-zelení, jež si přilepšili na 6,2 %. Celkově ovšem levice utrpěla hořkou porážku, jelikož získala pouze 84 mandátů z 90 nutných pro složení parlamentní většiny.
Ani pravicový blok však nedosáhl na kýženou většinu. Celkem 77 mandátů získalo dohromady šest pravicových uskupení, nejvýrazněji strana Venstre s 10,2 % hlasů. Zbylých 14 mandátů, jež budou hrát při koaličních jednáních klíčovou roli, získala centristická strana Umírnění bývalého premiéra a současného ministra zahraničí Larse Løkka Rasmussena. Celkově se do jednokomorového dánského parlamentu o 179 křeslech dostalo 14 dánských, 2 grónské a 2 faerské strany.
Na výsledek voleb reagovala premiérka Frederiksen svou rezignací. Současně ale dodala, že je severskou zemi připravena vést i nadále. „Přečkali jsme pandemii, museli jsme se vypořádat s válkou. Americký prezident nám vyhrožoval a za těch téměř sedm let jsme zaznamenali čtyřprocentní pokles," prohlásila. V úřadu působí od roku 2019, kdy se Sociální demokraté navrátili do vlády po neúspěších v roce 2015.
Zajímavé je, že Frederiksen vyhlásila letošní volby o několik měsíců dříve, než bylo nutné. Analytici to označují za taktický krok motivovaný napjatou situací kolem amerického zájmu o Grónsko. Zda se jí tato sázka vyplatila však zůstává otázkou, jelikož v dánském parlamentu panuje v grónské otázce téměř jednotný postoj.
