Rozhovor severských lídrov s Vladimirom Putinom
Lídri Fínska a Nórska mali v utorok telefonický hovor s Vladimírom Putinom. Tento kontakt sa zaradil k jedným z raritných priamych rozhovorov medzi európskymi vodcami a ruským prezidentom.
Nevídaný comeback. Druhé kolo brazilských prezidentských voleb vyhrál Lula
Nejednoho Brazilce, čekalo v pondělí ráno velké překvapení. Ve druhém kole tamních prezidentských voleb totiž zvítězil dosavadní prezident Luiz Inácio Lula da Silva, z levicové Strany pracujících. Jeho soupeř, pravicový senátor a syn bývalého brazilského prezidenta, Flávio Bolsonaro, přitom do voleb vstupoval v pozici jasného favorita. V prvním kole se mu totiž podařilo získat přes 47 % a Lulu o téměř dva procentní body porazit. Druhé kolo ale dopadlo úplně jinak- 51,79 % pro Lulu, 48,21 % pro Bolsonara.
V Brazílii se přitom doteď ještě nikdy nestalo, že by se prezidentem stal kandidát, který nevyhrál první kolo. Sázkařský server Polymarket, dokonce předpovídal výhru Bolsonara s pravděpodobností až 77 %. Přesto se 81letému politikovi povedlo svého o téměř 40 let mladšího soupeře porazit a pravděpodobně si tak zajistit čtvrté funkční období v roli prezidenta (první dvě proběhly mezi lety 2002-2010).
Tajemstvím Lulova úspěchu byla mobilizace především mladých voličů. Aby se jim více přiblížil a ukázal, že jde s dobou, pořídil si dokonce svůj první mobilní telefon. Jeho kampaň je mimo jiné burcovala k obraně demokratických hodnot. Během vlády Bolsonarova otce Jaira, k jehož politice se Flávio aktivně hlásí, totiž došlo ke znatelnému poklesu indexu liberální demokracie v zemi. To bylo způsobeno především jeho útoky na Nejvyšší federální soud, tlakem na média nebo dokonce zpochybňováním samotného volebního procesu. Vše vyvrcholilo prohranými volbami v roce 2022, po kterých se Jair Bolsonaro měl pokusit o vojenský puč a naplánovat vraždu samotného Luly, za což si nyní odpykává trest 27 let vězení.
Možná i proto se Fláviovi jeho kampaní nepodařilo oslovit dostatek voličů. Hlavním bodem jeho programu byl totiž právě tvrdý postup proti kriminalitě. Ta je v Brazílii jedna z nejvyšších na světě. Obzvláště časté jsou pak krádeže mobilních telefonů, o čemž se přesvědčil i jeden argentinský, který přijel do Brazílie podpořit Lulovu kampaň a jeho mobil mu byl ukraden přímo během televizního interview. Kromě otce ve vězení (kterého navíc v případě, že se stane prezidentem, slíbil osvobodit) se také často mluví o jeho údajném napojení na organizovaný zločin v Riu de Janeiru.
Ani Lula ovšem není bez vězeňských zkušeností. V roce 2017 byl totiž odsouzen k 9 letům vězení, za údajnou korupci a praní špinavých peněz. O dva roky později dostal ještě 12letý trest za přijetí úplatku ve formě luxusního domu. Kvůli tomu nemohl v roce 2018 kandidovat na prezidenta, přestože by podle průzkumů pravděpodobně zvítězil. K moci se tak dostal právě zmíněný Jair Bolsonaro. Ve vězení však nakonec Lula strávil pouze 18 měsíců, jelikož byl pro údajnou zaujatost soudce, jenž jeho případ posuzoval, osvobozen Nejvyšším federálním soudem.
V letošních volbách tak proti sobě stáli dva politici, kteří pro určitou část společnosti ve své zemi představují ztělesnění korupce. Více hlasů nakonec dostal Lula, ale situace stále není úplně vyřešená. Flávio Bolsonaro totiž odmítl výsledek voleb uznat a požádal o anulování výsledků voleb. Důvod k tomu mělo být prodloužení času, během kterého bylo možné volit, v některých volebních místnostech. O podvodech ve volbách mluví také americký prezident Donald Trump, který nepřímo Bolsonara podporoval. Kde svému tvrzení však nedoložil žádné důkazy. V kombinaci s výrazným vítězstvím Bolosnarovy Liberální strany ve volbách do sněmovny to znamená, že Lula nebude mít vládnutí vůbec jednoduché. Čtvrtou nejlidnatější demokracii na světě tak i po volbách provází chaos.
