Slovensko sužuje najväčšie sucho, aké tu kedy bolo
Od roku, kedy sa na území Slovenska začali vykonávať merania objemu zrážok nebolo nikdy také sucho, ako je tomu tento rok.
Vyhrála Svoboda, ale bude to mít těžké. Slovinsko si zvolilo nový parlament
V nedělních slovinských volbách obhájilo vítězství Hnutí Svoboda dosavadního premiéra Roberta Goloba. Se ziskem 28,63 procenta a 29 mandátů porazilo největší opoziční stranu SDS, reprezentovanou trojnásobným bývalým premiérem Janezem Janšou, jež pro své názory a politický styl bývá někdy přezdívaný jako „slovinský Trump“. Ta získala 27,95 procent hlasů a 28 mandátů. Jednalo se tak o nejtěsnější volební výsledek v historii země.
Sestavování nové vlády nebude mít Robert Golob vůbec jednoduché. Poslední volební období tvořili vládu kromě liberálního středolevicového Hnutí Svoboda také sociální demokraté a strana Levice. Tyto tři strany však nyní disponují pouze 40 mandáty, přičemž k sestavení vlády jich je potřeba 46. Většinu však nemá jistou ani druhý blok reprezentovaný pravicově populistickou stranou SDS a křesťanskodemokratickým Novým Slovinskem.
O tom, kdo bude po volbách vládnout tak do velké míry rozhodne to, ke komu se přikloní strana Demokraté, jež je tvořena především odpadlíky od SDS a ve volbách získala 6 mandátů. Její předseda Anže Logar je neúspěšným kandidátem z prezidentských voleb v roce 2022.
Důležitou roli může sehrát také krajně pravicová strana Resni.ca s 5 mandáty. Ta má sice ideologicky blíž k bloku Janeze Janši, představitelé Resni.ci však před volbami spolupráci s Janšou striktně odmítali. Hlavním důvodem této nevraživosti je Janšova podpora Ukrajiny ve válce proti Rusku. Resni.ca oproti tomu zastává tvrdě proruské postoje. Golob uvedl, že „chce spojit všechny demokratické síly“ a neměl by tak problém o nové vládě vyjednávat ani s Resni.cou. Do hry můžou vstoupit také dva mandáty rezervované pro národnostní menšiny (italskou a maďarskou). Poslanci zvolení za tyto menšiny totiž zpravidla podporují jakoukoliv vládní koalici.
Těsné volby jsou výsledkem obrovské polarizace, která ve slovinské společnosti panuje. Letošní kampaň byla ve všech ohledech velmi vyhrocená. Důležitým tématem byl například přístup vlády k Romům. Golob totiž minulý listopad schválil zákon, který některé oblasti obývané Romskou komunitou označil za „nebezpečné zóny“ a umožňuje v těchto zónách policii narušovat domovní svobodu bez soudního příkazu. Janez Janša je potom v přístupu k Romům ještě tvrdší. Mezi romskou komunitou tak z nástupu nové vlády panuje obava.
Možná ještě důležitější roli pak sehrála aféra spolupráce Janši s Izraelskou soukromou zpravodajskou firmou Black Cube. Ta se měla pomocí tajně pořízených videí snažit zdiskreditovat Golubovu vládu. Právě tato kauza podle některých expertů mohla vést k těsné Janšově prohře. Aby toho nebylo málo, v den voleb navíc začalo platit omezení při tankování, přijaté jako důsledek války v Íránu.
Zemi zmítanou mnoha politickými tlaky tak nyní čeká náročná epizoda a turbulentní povolební vyjednávání. Slovinská veřejnost může pouze napjatě očekávat, zda země zůstane v rámci EU silným proevropským liberální hlasem, tak jako tomu bylo pod vedením Goloba poslední 4 roky, a Golob se tak stane prvním premiérem ve Slovinské historii, který obhájí mandát, nebo se země pod vedením Janši spíše přimkne k „problémové“ skupině členů EU reprezentované například Slovenskem a Maďarskem.
