Švýcarsko je země známá tím, že v jejím politickém systému má silnou roli přímá demokracie. Referendum, které by se mělo konat letos 14. června, ovšem působí poněkud bizarně. Obyvatelé alpské země, jež má momentálně něco přes 9 milionů obyvatel, budou totiž hlasovat o změně ústavy, která by zastropovala počet obyvatel na 10 milionech.
Tento návrh vzešel od pravicové strany SVP a následně získal mezi občany dostatek podpisů, aby mohlo být vyvoláno celonárodní hlasování. Hlavním důvodem návrhu je odpor SVP k migraci. Odhaduje se, že ve Švýcarsku momentálně žije více než čtvrtina lidí, kteří se přistěhovali ze zahraničí, především ze států Evropské unie. Počet obyvatel zde rostl asi pětkrát rychleji, než je průměr v okolních státech. SVP tvrdí, že tento populační růst žene nahoru ceny bydlení a zatěžuje veřejnou infrastrukturu. Tomu chtějí podporovatelé učinit přítrž. Přijetí návrhu by švýcarskou vládu zavazovalo k tomu, že pokud počet obyvatel země do roku 2050 překročí 9,5 milionu, musí učinit takové kroky, které by růst obyvatel zastavily. Například udělat změny v udělování asylu a trvalého pobytu nebo „vyvázat zemi z mezinárodních dohod, směřujících k růstu počtu obyvatel.“
Proti návrhu se staví především ekonomičtí experti a velké firmy. Ti vidí v omezení migrace potenciální riziko pro růst švýcarské ekonomiky, jelikož švýcarské firmy jsou závislé na pracovnících z jiných zemí EU. Nepřijetí návrhu doporučila hlasujícím také švýcarská vláda (jejíž součástí jsou i dva členové SVP).
Nejde o první případ, kdy SVP, dlouhodobě největší švýcarská strana, navrhuje poměrně radikální řešení problémů spojených s migrací. V roce 2016 například navrhovala automatické vyhošťování cizinců i za méně závažné trestné činy a v roce 2020 plán na ukončení volného pohybu mezi Švýcarskem a zeměmi EU. Ani jeden z těchto návrhů se však nesetkal s úspěchem. Teď ale může být situace jiná. Některé průzkumy ukazují, že zastropování má podporu u přibližně 48 % voličů, výsledek referenda tak pravděpodobně bude velmi těsný.
Pozvanie na prvý Kulatý stůl tohto semestra prijali doktor Martin Chovančík, odborník na obranný priemysel a európsku obranno-priemyslovú spoluprácu, a docent Oldřich Krpec, ktorý sa venuje najmä medzinárodnej hospodárskej politike. Hostí aj študentov sme v spolupráci s organizáciou CENTREPEACE privítali v budove Fakulty sociálních studií.
Německý kancléř Friedrich Merz si v poslední době neprochází nejšťastnějším obdobím. Podpora vládnoucí CDU stagnuje a snaha zaujmout konzervativnějšími postoji voliče AfD se prozatím příliš nevyplácí. Mohlo by se zdát, že alespoň na poli mezinárodní politiky se kancléři daří vlastní reputaci napravovat. Opak je však pravdou.
