Minulý týden se v Sýrii konaly nepřímé parlamentní volby – první od pádu režimu Bašára al-Asada a nástupu opozice vedené současným prezidentem Ahmadem Šárou k moci v prosinci loňského roku. Prozatímní prezident Ahmet Šára podle pravidel jmenuje třetinu členů parlamentu, zatímco zbývající dvě třetiny jsou určeny výsledky voleb.
Sýrie zveřejnila výsledky těchto voleb, z nichž vyplývá, že do nového Lidového shromáždění se dostali převážně sunnitští muži, přičemž zastoupení žen zůstalo velmi nízké – přibližně čtyři procenta. Mezi zvolenými jsou pouze dva křesťané. Takové složení vzbuzuje pochybnosti o skutečné reprezentativnosti a otevřenosti voleb, i když část obyvatel větších měst vnímá tento krok jako určitý posun směrem k reálnému politickému procesu.
V poválečné Sýrii probíhá volební proces nepřímo. Podle státních autorit není možné uskutečnit tradiční volby kvůli rozsáhlému vysídlení obyvatel, nedostatku dokladů a křehkému právnímu systému. Přechodná vláda proto zřídila Nejvyšší volební komisi, která dohlíží na průběh voleb a jmenuje dílčí komise v 62 volebních obvodech. Tyto komise vybírají 30 až 50 osob pro každý mandát a vytvářejí tak tzv. volební kolegia, která čítají celkem přibližně 6–7 tisíc volitelů. Ti následně volí členy Lidového shromáždění. Při výběru volitelů se zohledňuje jejich vzdělání, profesní i společenské postavení, zastoupení různých skupin obyvatel a minimálně 20% podíl žen. Zároveň jsou vyloučeni členové bývalého režimu, bezpečnostních složek a osoby s trestní minulostí.
Volby se nekonaly v některých oblastech, které nejsou pod kompletní kontrolou Damašku, ale kurdů či drúzů, což vedlo k 21 prázdným křeslům v parlamentu.
Ačkoliv většina Syřanů hodnotí současný politický vývoj v zemi pozitivně, volby jsou kritizovány a označovány za nedemokratické, především kvůli silnému vlivu prezidenta na výběr členů volební komise. Přesto část veřejnosti doufá, že mohou být prvním krokem k postupné politické změně.
